Vyber si charitu... aneb nejsem svině!?!

30. ledna 2015 v 13:17 | MaddyHarry |  Weekly Topic
"Dobrý den my jsme od Unicef." Ozvalo se mi nejednou za dveřmi. Předposlední incident si pamatuji a to díky tomu, že mi u dveří stály hned čtyři lidi - dva kluci a dvě holky - a ukazovali mi za jakou částku kolik ampulek s vakcínou nakoupí, a kolik životů každá z těch ampulek zahrání. Poslední ťukací incident se odehrál včera odpoledne, kdy u nás zaklepala mladá slečna s tím, že je od Unicef a že by chtěla přispěvek na ebolu do Afriky. Bylo pozdě na to abych se v prvním patře schoval pod postel a dělal, že nikdo není doma po vzoru sám doma.

První věc, kterou na tomto nemám rád je fakt, že mi někdo buší na dveře. Jakoby nestačila ta reklama v televizi, kterou vidím minimálně pětrát za den - a padesátkrát denně během Vánočních svátků. Když bych chtěl darovat peníze na Unicef určitě bych poslal dárcovskou DMS. Určitě bude lepší DMS v ceně 30kč (z toho na Unicef jde 27,-kč) než těch pár korun které po mě chtějí u dveří. Problémem (a pro ně výhodou) takovéhoto jednání je, že říct někomu do očí 'ne, nedám' je složitější jak ignorování reklamy v televizi. Citové vydírání. Zvlášť stojí před Vámi sympatická usměvavá osoba na které je vidět, že chodí ode dveří ke dveřím ve snaze zachránit pár životů ve vzdálené Africe - To je druhý problém který mám. Prostě člověk by rád dal, ale co když prostě nemá nebo se mu to nehodí. Říct "Měla si přijít před měsícem," se asi také moc nehodí protože pak bych podobné návštěvy měl na konci každého měsíce.


Kde mám brát jistotu, že peníze opravdu jdou tam, kam uvádí, že jdou? Prosím nemyslete si, že jsem lakomec a nikomu nic nedám, ačkoliv toho sám mám málo a z prázdné kapsy se rozdávat moc zrovna nedá i kdybych sebevíc chtěl - ačkoliv přiznám se (abych vypadal trochu dobře v tom dnešním světle), že nemám problém dát na Světlušku nebo podobné, když lidé od nich stojí někde venku na náměstí či u obchodního centra a zbytečně neotravují - přeci jen by to mělo být mé svobodné rozhodnutí přispět. Můj problém s celou touto charitou je, že prostě nevím kam ty peníze jdou. Je hezké, že mají kolik jen chtějí certifikátů, ale i tak prostě nevím. Každá charita je svým způsobem i firma. Společnost. Ne všichni jsou dobrovolníci. Ty televizní reklamy se také nenatočí z ničeho. Šéfové těchto charitativních společností také všechno neřídí zadarmo. Jak se říká: nikdo nic v dnešním světě nedělá zadarmo. Jak si mám být jist faktu, že zrovna ta má darovaná částka vytlačená ze mě ve dveřích není zrovna na nové auto šéfa nějaké charitativní organizace? Proto jsem zastánce toho, že dám peníze pouze tam kde vidím změnu a tu v Africe nevidím.


Naopak Vám povím, co v Africe za změny (ne)vidím. Stále natahující se ruce žádající o pomoc. Rodiny, které mají nespočet dětí, které nemají jak uživit. Jenže, co? Je tady charita a lidé z Evropy, Ameriky či Austálie peníze stále dávají... tak proč nemít deset dětí. Máme my snad nespočet dětí? V dnešní době ve které žijeme si každý dvakrát rozmyslí jestli mít dítě teď nebo až za rok či dva. Nikdo Vám na dítě nic nedá. Dítě musíte krmit, šatit, kupovat školní potřeby a to zdaleka nejsou všechny výdaje na dítě - do toho nesmíte zapomenout na sebe. To se to pak bohatým Hollywoodským pracháčům, kteří za jeden film vydělají nespočet milionů dolarů říká aby jsme my, kteří si vydělají sotva pár tisíc za měsíc darovali peníze na Afriku.

Jednou jsem se bavil se přáteli a dospěli jsme k závěru, že bohatí lidé jsou bohatí protože nikomu nic nedávají. Pamatujete si na Billa Gatese díky kterému vlastně mohu napsat na jeho produktu tento článek? Co si budeme podívat. Ruku na srdce - ten maník se nemá špatně. Má se moc dobře. Určitě většina z Vás používá právě jeho produkt na serfování po internetu a tomto blogu. Pamatujete si na to jak se Bill účastnil tajného Vánočního překvapení s uživateli reeditu? Šlo vlastně o tajného Santu - skupina lidí si mezi sebou pošle Vánoční dárek v ceně kolem 10 dolarů a udělají si tak radost - každý pošle dárek jednomu vylosovanému. Tajně se zůčastnil i Bill a hádejte, co od něj mladá dívka dostala. Řekli by jste si, že snad Billovi, majiteli Microsoftu, nebude chybět jeden počítač ale ejhle to je špatně. Ta mladá dívka dostala dopis ve kterém Bill napsal, že to je on, a plyšovou krávu. Plyšovou krávu. S tím, že je to symbol pro živou krávu, kterou Bill jejím jménem daroval potřebné rodině v Africe. Neřeknu, kdyby jí dal laptop s obrázkem krávy na desktopu či přímo na laptopu, ale ne.. prostě jen plyšovou krávu za deset dolarů. Nechci říkat, že Bill kašle na charitu věřím, že on i on daruje (nejen živé krávy), ale... mohl udělat radost jedné dívce novým počítačem a nic.

Jak se asi cítí (má milovaná) Sarah Jessica Parker, když do reklamy pro Unicef říká aby jsme my lidé poslali peníze, když má sama spoustu dolarů na účtě. Těžce vydělané prachy? Jo herce není každý, ale těžce vydělané prachy - hrát si na Carrie to je splněný sen, ne práce. Já jsem si vědom faktu, že bohatí lidé si na to vydělali a nemám jim to za zlé jen by mě opravdu zajímalo jak "velké" částky dávají i oni. Bill si své peníze také pořádně vydřel, když spolu s Jobsem udělal počítač jen si ten svůj odnesl a pojmenoval jinak. Prostě... jak to říct. Já vím, že oni mají prachy. Mají jich hodně. Vydělali si je. Jsou to jejich peníze a mohou si s nimi dělat, co chtějí. Já ale aspoň nejsem v reklamě jako chudák a nedělám reklamu pro další chudáky aby darovali na chudáky. Chápete, co tím chci říct?

Já nestojím o špatnou karmu a článek zakončím na pozitivní notě. Když si to mohu dovolit tak peníze dám. Roztroušená skleróza, rakovina, aids, když můžu rád pomohu. Ale radši pomohu tam kde jsem si jist, že peníze jdou tam kam mají. Až jednou vyhraji ve sportce a budu prachatý dám peníze potřebným rodinám a místním charitám. Jen se prosím nezlobte na mladého člověka, který ještě nemá ani kariéru a pravidelný solidní příjem.

Každopádně, co tím chci říct? Budu víc pomáhat. Možná ne modrým vestám, ale místním potřebným. Už pro ten lepší pocit, že přeci jen na všechno nekašlu a svět mi není ukradený.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 30. ledna 2015 v 13:34 | Reagovat

Zřejmě mě bude většina lidí brát za nevycválanýho sobce, když řeknu, že bych v životě na žádnou charitu nepřispěla. Když vidím reklamy na UNICEF, udělá se mi zle...ne z těch nebožátek, ale z rafinovaného způsobu, jak chtějí mazaní sponzoři vymámit z lidí peníze vyděračstvím - pustí záznam polomrtvého novorozence, po kterých leze hmyz a právě to je ten moment, kdy někteří citlivější jedinci okamžitě posílají smsky. Nevěřím tomu, že odeslané peníze se do žádné z podobně zaměřených nadačních fondů někdy dostanou. Je to samozřejmě jen můj názor.

2 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 14:46 | Reagovat

Ty argumenty co jsi napsal jsou vážně dobré a můžu říct, že každý z nich už mi párkrát proběhl hlavou. Mě se ovšem nikdy nestalo, že by mě někdo zaťukal na byt ale spíš potkávám lidi na ulici.
Jsem ten typ člověka kterého rozbrečí když vidí bezdomovce.. takže hodně citlivý. Mám už delší dobu plán že s naší labradorkou udělám kanisterapeutické zkoušky a začnu chodit do místního klokánku za dětmi. Zatím se mi to nepodařilo zrealizovat protože jsem to nezvládala se školou. Ale doufám že už v tomto roce s nějakou takovouto činností začnu.

3 M. M. | Web | 30. ledna 2015 v 15:08 | Reagovat

Zaujímavý článok, ale nedozvedala som sa, že čo si nakoniec povedal tým, čo ti búchali na dvere. :D Každopádne, ja tiež tieto smsky a rôzne akcie, charity, čo bežia v tv ignorujem, a aj keď ma na ulici niekto zastaví tak nedám. Aj v škole máme niečo podobné, a tiež som nikdy neprispela. Aj keď by som rada, ale máš pravdu, nevieme kam tieto peniaze smerujú a my, čo máme pomaly holé zadky, tak ešte máme prispievať? Nech prispejú tí, čo na to majú, a nie tí, čo žijú z posledného a ešte majú niekomu dávať. Možno budem teraz sebecká, ale mne tiež nikto nedá len tak peniaze, a štát sa tiež už nepostará o nikoho pomaly.. Nech dávajú tí, čo majú milióny na konte..

4 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 30. ledna 2015 v 19:34 | Reagovat

Tak teď to musím celé vzít nějak popořádku, aby můj komentář měl hlavu a patu.

S tou Afrikou s tebou tak nějak souhlasím. Přijde mi, že všichni na ni vybírají peníze, léky, hračky, jídlo, oblečení, ale kdyby jsme tyhle věci vzali a hodili do popelnice, tak to vyjde asi na stejno. Ti lidé už nemají, jak říkáš, žádnou snahu o to nějak zlepšit svůj život. Prostě čekají, až dorazí letadla s pomocí a toť vše. (Už se těším na všechny ty hatery, kteří mě tu odsoudí, muhahaha)

Co se týče těch slavných osobností, tak vůbec neuznávám, když nějaká celebritka hlásá do světa, kolik dala které charitě. Takhle to vypadá jako když se dělá akorát hezkou před fanoušky, ale nějaký účel je jí naprosto ukradený. Kdyby tito lidé posílali peníze anonymně nebo alespoň to nikde neroztrubovali, tak bych si toho vážila asi víc.

A abych nějak zakončila svůj komentář, tak přispívám jen na ty známé nadace. Asi bych nepřispívala nějakým lidem na ulici, kteří vybírají pro někoho naprosto neznámého, nebo pokud bych si všimla, že jeden den vybírají na pejsky, druhý na feťáky a třetí kočičky. To už je vidět, že ten člověk na tom jen rýžuje. Naposledy jsem dala příspěvek na Světlušku, ale jinak taky moc nepřispívám. Protože přispět na střechu nějakým pejskům v útulku, na kterou se vybírá už asi šest let, na to sem asi "moc velký sobec, který by mě shnít v pekle." :D

5 Tai Todd Tai Todd | Web | 30. ledna 2015 v 22:22 | Reagovat

\nemám problém dát na pastelku, světlušku a podobně, za dvacku dostanu symbolickou pastelku a vím, na co to jde, ale jak ty píšeš, u té Afriky nevím. Posílají se tam miliony, dobrovolníci, oblečení, jídlo a já nevím, co ještě, ale změnu nevidím. Vidím jen neustále se množící lidi, co víc připomínají svým chováním opice ( viz zabíjení albínu kvůli "kouzlům"  magii),m co unáší smrtelně nemocné z nemocnice. Upřímně, nevidím důvod jim pomoct. Naopak bych t nechala, jak to je, ať se z toho sami vyhrabou, a ač to zní hnusně, ať se prosadí právo silnějšího, protože ta zem je přemnožená hladovějícími, co neustále ale rodí další hladovějící. A lidi co vybírají u dveří bych nakopala. Když chci přispět, tak přispěju, ale nechci aby mi někdo "brečel" u dveří a já jsem pak za tu necitlivou svini, když nepřispěju, protože prostě nechci nebo nemám. Navíc ne každé organizaci věřím. Sama jsem jednou vybírala v rámci školy na zvířecí azyl, který vedla jedna paní a těch papírů a potvrzení co jsem sebou musela mít... proto nevěřím kde jakýmu hejskovi co na městě vybírá na nemocné děti a prodává plyšové cetky za padesát korun, protože vím, že tohle na děti nejde ani náhodou...

6 Zdebra Zdebra | Web | 30. ledna 2015 v 23:28 | Reagovat

Vidím to nějak podobně. A v souvislosti s tou Afrikou mě napadá, jak jsou všude plná pole kukuřice a všeho možnýho jen na výkrm zvířat (aby se lidi nažrali), a přitom by se z toho pomalu uživila snad celá Afrika (no, to možná přeháním).
Vždycky se cítím hrozně, když mě někdo na ulici prosí o příspěvek a já nic nedám. Raději přispěju nějakému pouličnímu umělci nebo "něco za něco". Nebo třeba bezdomovcům dám nějaké jídlo, co už nebudu jíst, třeba piškoty nebo nějaké suchary, kterých už mám v ten moment dost. Takhle mám pak jistotu, že za to si nekoupí chlast nebo nějakej tabákovej výrobek. Jednou se mě dokonce nějaká paní, ze které táhlo, ptala, jestli nemám 30 korun na noviny! A to jsem ještě chodila na základku. Taková drzost tahat z "dětí" peníze... Vždycky ale řeknu, že mám akorát na bus.
Ale vyhrát tak ve sportce, to by se pak snadno ty peníze rozhazovaly.

7 flow flow | Web | 31. ledna 2015 v 16:17 | Reagovat

Pěkný článek.
Já nesnáším, když někdo buší na dveře a něco nabízí, nebo po mě chce peníze. Jak píšeš, nemáme jistotu, jestli to jde opravdu na třeba zmiňovaný UNICEF. Reklam je tolik, vidím je každý den, a samozřejmě, že kdybych měla jistotu, že to do Afriky dojde, tak bych něco přispěla. Jenže je to těžký, když je v televizních novinách denně jak někdo podvádí lidi a oni strkají peníze někomu kdo je chce vlastně okrást. Je to hnusný, ale mohla bych i já chodit a říkat, že jsem od UNICEF. A ještě hnusnější je, že lidé nepřispějí.

8 faun faun | Web | 1. února 2015 v 20:17 | Reagovat

Souhlasím s tebou co se Afriky týká. Mám pocit, že lepší, než dovážet do Afriky potraviny a materiální podporu, bylo by lepší je naučit, jak se to vyrobí, jak si vypěstovat. Proto (ano, uznávám) bych přemýšlela- když už o finanční podpoře čehokoli v Africe- především o projektech týkajících se školy a vzdělání.  
Musím ale také jedním dechem dodat, že stále více, než podpora Afriky, mi je bližší to, co se děje tady. Na ulicích nepřispívám na útulky, dokonce i když dostanu v kavárně lísteček od paní "Jsem hluchá, kupte si přívěšek na klíče...", raději -uznávám- odmítnu. O takových fintách, bohužel, slyším docela často, když někdo na solidaritě vydělává a schovává se za smyšlené znevýhodnění. Kupuji si ale každý rok "kytičku proti rakovině" behěm Květinového dnu, "bílou pastelku" od Světlušky, magnetky a kávu v pytlíčku (30+60,-) do o.s. Život dětem.
Stále ale trvá to, že pokud chceš mít tady v Čechách jistotu, že se fakt něco děje k lepšímu a že fakt pomáháš, zapojit se sám, což ale taky není jen tak. Mě dříve tuhle roli plnila asistence při Jedli, sice na "činnost dohodou" (přibližně 90,- hod.), na slušné uživení to nebylo, ale víš přesně, co se s tvojí energií děje, kam jde a vidíš výsledky okamžitě. Tuto službu dělá dost lidí i dobrovolně, což obdivuju, kolikrát sami mají rodinu a slyšet jejich zkušenosti, jak vše zvládají a ještě jsou šťastní- zvláštní zkušenost :-)  
Když už si něco kupovat od postižených, doporučuji chráněné dílny. V Praze znám hlavně tedy projekty okolo Jedle, kde výrobky vyrobili opravdu postižení (areál Vyšehradu a obchod Borůvka), dokonce se mi líbí i myšlenka Ta Kavárny, kde se lidé s postižením učí zapojit do klasického pracovního procesu (pokud jim to zdraví dovoluje), pracují jako baristé a vaří kafe, obsluhují. Nebo dílna Eliáš v Dejvicích ;-) Je toho dost, ale je pravda, že si člověk musí dávat, bohužel, pozor, komu kolik na co dává a raději spíše nedat a říct, že se podívám doma na internet a potom popř. pošlu.... Možná. Bohužel, dělám to tak taky.

[2]: Upřímně, držím palce :-) obdivuju každého, kdo se aktivně do čehokoli pustí, zvlášť, pokud jsi tak emocionální člověk. Začátky jsou těžké všude, nepředstavuju si raději ten pocit, když vidíš dříve trápené děti, jak se vděčně mazlí se psem a ty víš, že za chvíli budeš muset s ním odejít. Držím palce, přeju hodně síly a štěstí :-)

9 Janča Janča | E-mail | Web | 3. února 2015 v 19:43 | Reagovat

Proto je lepší dát třeba oblečení, nebo něco takového, co těm lidem pomůžou a jen tak někdo to nezneužije. Vždycky jsem chtěla dát jednou peníze na charitu, až budu mít samozřejmě příjem. Teď když ale vidím, kolik těch charit je a ani půlka není spolehlivá, už se mi snad ani nic dávat nechce. Když zatím žádné peníze navíc nemám, nezjišťuju si nic o žádných charitách a nic nedávám, ale jednou třeba budu chtít a budu si je muset pořádně proklepnout, abych vůbec věděla, že to přijde tam, kam má.

10 Kerr Kerr | Web | 3. února 2015 v 19:49 | Reagovat

Ano, máš naprostou pravdu! Jsem ráda, že jsem zde narazila na tolik lidí, kteří si myslí to samé. Lidé v Africe už podle mě prostě nemají chuť nic změnit, jen sedí a čekají na to, až přiletí letadlo, oni dostanou jídlo a vodu a třeba i oblečení. Berou to prostě tak, že holt buď umřou, nebo ne. Přemýšlím, jestli pro ně má život vůbec nějakou cenu.. Tam umírá stovky lidí denně, je to hrůza a děs, ale co s tím udělat? Další věcí, kterou jsem nikdy nechápala byl, proč si pořizujou tolik dětí? I my tady máme v každé průměrné rodině dvě tři děti. Rodiče je musí uživit, kupovat jim oblečení a hračky a prostě se o ně starat. Tady nám nepřiletí žádná pomoc, prostě musíme vyžít. V Africe má každý deset dětí bez problému. Já nevim, jestli si tam prostě chtěj užít, nebo je to nějaká tradice, chtějí mít víc blízkých nebo jak to je.. Ale kdyby tam každý opravdu měl dvě tři děti, je to naprosto o něčem jiném. Tam se snad každý mít víc pomoci v domácnosti, ale proč? Nevím, otázka, na kterou se snad ani nedá odpovědět..
Já tedy pomáhám na Tříkrálové sbírce jako skautka, mám to ráda a baví mě to, ale zároveň naprosto chápu lidi, který nám zaklapnou dveře bez přispění. Holt na to někdo nemá náladu. Jen všichni prosím aspoň věnujte úsměv nebo milé rozloučení, protože my, koledníci nebo světlušky nebo cokoliv jiného se snažíme na pomoc jinou většinou bez toho, abychom dostali něco hmotného (říkám hmotného, protože z toho máme dobrý pocit.)

11 Dragell Dragell | Web | 7. února 2015 v 20:07 | Reagovat

Já se přiznám, že jednou za čas přispěju nějakou DMS a když mám zrovna více drobných u sebe, tak i na ulici lidem, ačkoliv chci doložit, že jsou opravdu z oné organizace.

Ale spíše než peníze doma pravidelně jedno za rok procházíme skříně, ze kterých probereme oblečení, keré věnujeme potřebným. TO už je u nás doma takový pravidelný rituál. Tam je totiž jasné, že se to dostane do rukou lidem, co to opravdu potřebují.

12 Van Vendy Van Vendy | Web | 18. února 2015 v 9:42 | Reagovat

Harry, mně z toho článku připadá, že je ti vlastně blbý říct, že nechceš na charitu nic dát, ať z jakéhokoliv důvodu. Ale blbé ti to nemusí být, protože jde o tvoje peníze, které sis nelehko vydělal a opravdu nevíš, jestli ta tvoje částka, stejně jako tisíce ostatních, neskončí v hromadné pokladně charitativních organizací a vzápětí na nějakám super luxusním rautu.
Já mám totiž podobný pocit jako ty - jen logicky vzato. Kde berou peníze na ty reklamy, které jsou, hlavně v televizích, prasácky drahé? Z těch charitativních darovaných? Pravděpodobnost 99,9%. Z čeho dostávají prodávající ochotníci peníze? (neříkejte mi, že takhle blbákujete zadarmo). A co vlastní organizace, která zajišťuje chod celé akce? Oni si taky nic nevezmou? Opravdu ne?
Někde jsem četla, že u těchto charitek končí v charitativní pokladně 90% vybraných peněz. A zbylých 10% jde na vlastní účel charity. Jako cpát 90% méhho příspěvku někomu do kapsy se mi fakt ekluje, to už můžu dát padesátku prvnímu bezdomovci, na kterého narazím, a ta padesátikačka bude mít užitečnější uplatnění. I kdyby si za to koupil chlast, pro něj je to usnadnění hnusného života, který vede (nevěřím, že by mu tento způsob života byl příjemný). Kdežto horda papalášů, kteří charitu zorganizuje, pro ty je tenhle způsob výdělku senzační job. Vždyť nejlepší je, vymámit z lidí peníze dobrovolně a ještě aby měli pocit, že udělali dobrou věc!
Mimochodem, co se týká hospiců a různých seniorských domů, na které se také pořádají možná charity a sbírky, tak bych chtěla říct, že oni mají z těch lidí příjem. Nejen celý jejich důchod, ale i příspěvek od státu za péči, příspěvek ve výši 12 tisíc. Takže s tím důchodem má takový hospic nebo podobné zařízení příjem přes dvacet tisíc měsíčně na jednu osobu.
Nezpochybňuji jejich obtížnou práci, ani fakt, že tato zařízení jsou pro lidi snesitelná ve smyslu, že jsou v pěkném prostředí. Za to mají můj obdiv. Ale ať se na mě nezlobí, jestli jim 20000 měsíčně na člověka, který sní minimum, pohybuje se minimálně a spotřebuje minimálně prádla, nestačí, tak ať se jdou vycpat, hamouni.
A včera jsem dostala od spolužáka email, ve kterém píše zážitek jednoho kluka, který dovezl baterii objednaných (drahých) vín na jeden večírek. Večírek pořadatelů charity, kde se to hemžilo mercedesy a drahými jídly. Takže, abych to zahrnula trochu netypicky a drsně, promiň mi ten výraz, vzkázala bych jim - nasrat a rozmazat.

13 Van Vendy Van Vendy | Web | 18. února 2015 v 9:44 | Reagovat

[12]: P.S. tato charita, o které jsem dostala email, byla Tříkrálová sbírka. Zatím jsem nezjišťovala, kam skutečně tyto prachy jdou, ale jestli je ten email pravdivý, tak třikrát fuj.

14 Jana Jana | E-mail | Web | 18. února 2015 v 9:45 | Reagovat

Juhů, roztroušená skleroza - kolik dáš? :D Vtipkuji. Vlastně jsem si uvědomila, že jsem kolikrát chtěla přispět a nepřispěla a asi jsem dobře udělala. Mám teď RS a vše, úplně každou korunku si platím sama. Tedy nevím, komu ty peníze jdu. Žiju na hranici životního minima, nebydlet u rodičů (kde platím alespoň nájem), tak asi umřu hlady (jo, fakt platí hypermarkety tak málo).

S názorem ve tvém článku naprosto neuvěřitelně souhlasím. Moje maminka vždy říká - nepřispěju, ale dítě mi sem pošlete, budu se o něj starat tady :)

15 Niki Niki | E-mail | Web | 18. února 2015 v 9:55 | Reagovat

sem na zdrávce a charitativních sbírek se účastním už druhým rokem a musím říct že to není zas takový prolém říct nic vám nedám nevěřím tomu (i když ti co příspěvky vybírají musí mít potvrzení od organizace nebo od charity plus občanský průkaz a certifikát..) kolikrát se ám stalo že lidi neotevřeli nebo nám zabouchli dveře před nosem ...ale ono kdyby jste si přišli k těm pro ketré se ty peníze vybírají možná by jste pak i rádi přispěli ale to je jen můj názor a můžete mě za něj ukamenovat

16 Lenci Lenci | Web | 18. února 2015 v 10:46 | Reagovat

charite neverím.. ludia su nenažranci a na tu charitu sa ozaj dostane len malo ak vobec niečo :/ stretla som veľa podvodníkov a preto už neverím nikomu keď pýta peniaze aj keď by mohlo ísť o ozajstnú pomoc... radšej pomáham priamo - granule či deky do utulku, staré oblečenie komu treba (určite nie cez humanu či jak sa to volá to je tiež podvod), keď som už vyrástla z hračiek tiež som ich nabalila pre deti... bezdomovcovi tiež radšej ponuknem jedlo ak mám ale peniaze určite nie... v dnešnej dobe je ozaj veľmi ťažko veriť niekomu potom tí čo to myslia vážne na to doplatia ale človek proste nemôže vedieť a mať istotu :(

17 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 18. února 2015 v 11:04 | Reagovat

Keď som si prečítala odkaz na tento článok na hlavnej stránke blogu, povedala, som si, že musím napísať svoj odlišný názor, ale ako tak čítam, máme to podobne. Tiež by ma otravovalo, keby po mne niekto vkuse niečo chcel a ani by som nevedela, kam tie peniaze idú. Jasné, aj ja si myslím, že človek by sa mal v prvom rade sám zabezpečiť, aby nakoniec on nepotreboval tú charitu, a keď má nazvyš (napríklad výhra v športke), tak môže dať. Je aj pravda, že bohatý človek si môže so svojími peniazmi robiť, čo chce, lebo sú jeho, aj to, že jeho bohatstvo je také veľké vďaka tomu, že neprispieva toľko na charitu...ale na druhú stranu, charita nie je povinná, ale pekné je, keď človek prispeje, tak prečo nie? A to s tým, žeby potom možno nikdy nedosiahol takého bohatstva? Na to by som sa spýtala, že či naozaj potrebuje byť až taký bohatý a že či potrebuje tie peniaze viac on/a alebo ľudia, ktorí to naozaj potrebujú. Ja osobne by som chcela v budúcnosti dosť zarábať, aby som sa vedela dostatočne zabezpečiť a aby som mala aj dosť € nazvyš, práve pre charitu.
P.S.
Bill Gates a krava :-D
Náhodou pekné vedieť, že niekto pod mojím menom pomohol(i keď je to divný pocit, že niekto využil moje meno a nespýtal sa, ale dôležitá je podstata), to je krajšie, ako nejaký notebook, i keď pravda, aj ten by mohol byť, ale ten si človek môže kúpiť aj sám.

18 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 18. února 2015 v 11:05 | Reagovat

[1]: Ale na svete je plno iných, nekomerčných charít, kľudne môžeš pomôcť aj niekomu v okolí, sú rôzne organizácie.

19 surpan surpan | E-mail | Web | 18. února 2015 v 11:07 | Reagovat

Také charitě nevěřím, ale sbíráme ve firmě víčka pro nemocné děti a shormažďujeme je u nás ve skladu. Teď jsme odvezli 850 kg a děti dostanou něco přes 5 tisíc. Peníze jdou pak přímo od zpracovatele plastů dětem, které potřebují každou korunu, neboť mají většinou nějaké silné zdravotní problémy. Občas něco přihodím, nějakou tu kačku, protože vím přesně, kam to jde a že to není charita pro nějakého vychcánka.

20 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 18. února 2015 v 12:37 | Reagovat

[19]: Vždycky jsem si kladla otázku, na co jsou ta víčka dobrá nebo - kde ti za ně dají nějaké peníze. Díky za přiblížení :)

21 Amia Amia | E-mail | 18. února 2015 v 12:44 | Reagovat

No a co? Já na Afriku zásadně nepřispívám.
Stejně jako ty jsem chudý student. A i z jiných důvodů, když už, tak přispívám na zvířátka a pokud se přihodí, tak na české(!) zemědělce, kulturu...

Nikdo nemůže říct, že pokud někdo nepřispívá na chudé africké děti, je sobec a zlý člověk.

22 Amia Amia | E-mail | 18. února 2015 v 12:51 | Reagovat

[10]: Tolik dětí mají kvůli nedostatku kondomů, sexuální osvěty, znásilňování a tak. Pak taky kvůli tomu, že mají větší dětskou úmrtnost a oni se chtějí ujistit, že alespoň několik se jich dožije dospělosti a postará se o ně.
Staré způsoby.

23 Terka Terka | E-mail | Web | 18. února 2015 v 13:18 | Reagovat

My jsme na základce někoho adoptovali na dálku. Nejdřív jsem adoptovali holku, jenže ta byla starší než jsme dokončili povinnou školní docházku a pak jsme adoptovali kluka, který měl sice dostudovat ještě potom, co jsme odešli, ale co vím, tak o platbu na něj se postarala třídní. Člověk si nikdy nemůže být jistý, ale já bych řekla, že tady se jednalo o seriózní společnost a ty peníze tam snad šly... ale jak říkám, jistá si být nemůžu nikdy a to ani když jsme si spolu posílali dopisy v angličtině. Vždycky nám pomohla angličtinářka je přeložit a napsat odpověď. :)

Tohle video je velmi zajímavé, našla jsem ho na mém oblíbeném blogu a doporučuji, abyste se na něj podívali - https://www.youtube.com/watch?v=ipe6CMvW0Dg&feature=share :)

24 Terka Terka | E-mail | Web | 18. února 2015 v 13:20 | Reagovat

Abych pravdu řekla, na charitu bych asi nepřispěla. Ne za předpokladu, že bych nevěděla, kam ty peníze jdou. A pak peněz taky nemám nazbyt, protože miliardář nejsem. Kdybych byla, klidně o tom zauvažuji. :) Mnohem raději bych se připojila k nějakému dobrovolnictví u nás ve městě. Teda, nejsem si jistá, zda to ještě funguje, ale před nějakou dobou jsem o tom něco málo četla. :)

25 Hanyuu Hanyuu | Web | 18. února 2015 v 13:27 | Reagovat

Ono je sice hezký něco darovat, ale jen tehdy, když má člověk co. Darovat by měli tací, co na to mají.
Dává snad smysl, abychom zachraňovali něčí život na úkor toho svého? To je strašně nepřirozené. Nic, co žije na téhle planetě, kromě lidí, by tohle neudělalo.
Když vím, že sama nemám skoro na nic, nemůžu nikomu nic dát. Nejhorší je, že na tebe pak stejně koukaj jako na největšího lakomce. Kdybych ty peníze měla, přispěju klidně taky, ale že je nemám, vystačím si s nimi na ten svůj život. Nedokážu s nimi vyjít tak, abych mohla ještě nějaké někam posílat.

Vozily jsme hračky do děcáků, dávaly oblečení a takovéhle věci, kupovala jsem a vezla krmení pro útulky se zvířaty. Tohle mi přijde v pohodě, ale posílat peníze kamsi do pryč určitě ne. Stejně jako kupovat magnetky a plyšáky a kdovíco ještě.

Jednou jsem takhle dostala pěkně zjebáno, že když mám takový vztah ke zvířatům, proč jsem nepřispěla na nějaké psíky v útulku. (šlo o nějakou tu vánoční akci, kdy se kupují přímo věci, které si útulky napíší a některé byly pěkně drahé)
Jakmile jsem jen naznačila, že ty peníze na to nemám a že ty, které mám, radši využiju na tu svou zvířecí smečku, už byl oheň na střeše.

26 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 18. února 2015 v 14:15 | Reagovat

Musím souhlasit, když na mě útočí lidi s kasičkama ve městě, obrním se neústupným výrazem a tvrdým "NE". Situace v Africe se nezmění, ať kdo chce přispěje kolik chce. Oni už si zvykli, že přijedou hodní lidi z Unicefu a všechno jim dají, tak proč by se snažili sami o nějakej pokrok pro lepší budoucnost.

27 piuPIU piuPIU | Web | 18. února 2015 v 16:12 | Reagovat

Když mě zastaví na ulici někdo s kasičkou, taky do ní nehodím peníze. A je mi jedno jestli by šly (údajně) do Afriky, Indie, Barmy, nebo na výcvik slepeckejch pejsků. Párkrát jsem se zkusila těch lidí zeptat, kolik peněz z tý jejich kasičky ve skutečnosti půjde na konto tý který organizace. Nikdy nedokázali přesně odpovědět...

Přispíváme ale s rodinou jako "Dobrý anděl", protože tam člověk ví přesně, komu jeho peníze předali.

P.S.: S tím Billem Gatesem to není zrovna dobrej příklad. Tenhle chlap je nechutně bohatej, a dává lidem plyšový krávy místo počítačů. Ale na charitu dává obrovský částky. Gates Foundation ročně daruje veliký množství peněz na celý spektrum dobročinnejch účelů (univerzitní stipendia pro chudší studenty z národnostních menšin, léčba dětí s AIDS, výroba vakcín, a taky humanitární pomoc v zemích třetího světa).

I to gesto s plyšovou krávou je mi sympatický. Pravidlem tajnýho Santy byl dárek v ceně deseti dolarů. Samozřejmě mohl dát tý slečně megadobrej počítač. Ale proč by to dělal? Já bejt ta holka a dostat od Billa parádní PCčko, asi bych z toho neuměla mít radost. Ostatní účastníci by to navíc mohli pochopit jako by se vychloubal svým majetkem, a celá ta akce by šla do kopru. Plyšová kráva není žádná urážka, a to že díky němu dostal živou krávu někdo, kdo jí potřeboval, je přece taky správně...

28 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 18. února 2015 v 16:22 | Reagovat

O tomhle i tebou zmíněnýma důvodama se dá vést dlouhá diskuze, ale já zmínim jenom tohle- taky nedávam prachy na charitu. Nebudu pokrytec, šetřim si je na kafe a tabák. Lol.

29 baywatchnights baywatchnights | E-mail | Web | 18. února 2015 v 17:06 | Reagovat

Přesně tak. Hladovějící děti v Africe vůbec neměly vzniknout. Resp. nemělo se jich narodit tolik, tzn. jejich rodiče neměli mít plusmínus 10 dětí.

Totéž přispívání na Greenpeace, ke kterému mě před časem přemlouvala jedna milá mladá holčina, ale bohužel.
Ostatně, Greenpeace není nepolitickou organizací (viz jejich česká aktivita proti radaru v Brdech) a bohužel také platí, že mnohdy se (v konečném důsledku) chovají "zelené" subjekty méně ekologicky než ty "nezelené" (konkrétní příklad: jaderná energie - nejekologičtější a nejefektivnější, ale "zelenými" spíše odmítaná)

30 Booksholic Booksholic | Web | 18. února 2015 v 17:50 | Reagovat

Já spíš občas přihodím na psí útulky nebo důchodce. Podle mě nejpotřebnější skupiny, kterých je mi nejvíc líto.
(Když jdu po Praze a vidím žebráka s pejskem je mi z toho děsně smutno :( :))

31 Snapeova Snapeova | Web | 18. února 2015 v 18:34 | Reagovat

Souhlas. Charity ignoruju. Az se jednou opravdu rozhodnu nekam prispet, tak si k tomu najdu vse potrebne a penize poslu, ale nikdy proste neprispivam lidem, co me otravuji na ulici. Za prve me tohle stve a za druhe proste neverim v dnesni dobe nikomu kdo chodi po ulici s kasickou a premliuva me at dam penize na pejsky atd... To uz mozna ze vseho nejradeji poslu ty penize sve kamaradce, ktera je na voziku. Aspon vim, kam se ty penize dostanou a ze to ma nejaky smysl. Afrika uz me taky zacina stvat. Mozna to ode me neni zvlast hezke, ale proc s tou situaci tam neco zasadniho neudela vlada atd? Ne, to se fakt radeji budu dal starat o to, abysme zvladali vlastni nelehkou situaci a jestli nekdy budu mit penize na zbyt, pak mozna prispeju, ale dobre si rozmyslim kam a komu.

32 Kerria Kerria | Web | 18. února 2015 v 20:57 | Reagovat

Teď asi napíšu něco, co většina odsoudí, ale dávat peníze na lékařskou péči v Africe je jedna z největších blbostí, kterou jsme my "vyspělá civilizace" vymysleli. Ti lidé nemají tolik dětí proto, že by je chtěli. Ti je mají proto, že se jim neustále cpe lékařská péče díky které bohužel přežijí i děti, které by normálně neměly šanci. Bohužel už nikdo neřeší, že sice přežijou, ale živoří, protože je rodina neuživí...
To samé je s jídlem, které charita posílá chudákům kamsi do povstalci terorizovaných oblastí. Když povstalci půlku ukradnou, tak potom můžou vesele dál terorizovat ty chudáky.

Není to o tom, že bych jim nechtěla pomoct, ale ta pomoc je kontraproduktivní, ve výsledku jim nijak nepomůže, jen prodlužuje dobu jejich utrpení.

33 Chriss Chriss | Web | 18. února 2015 v 21:51 | Reagovat

Dávat z prázdný kapsy, když člověk sám nemá, je těžký. Na stranu druhou, já za ADRU několikrát chodila, poslouchala jsem stokrát ty samý argumenty, viděla certifikáty a nevím co všechno, všichni lidé to kolem mě dělali jako dobrovolníci, takže když dávám peníze, tak ADŘE. Ale pravdu máš v tom, že na kampaně se někde musí brát. Na platy těch výš zaměstnaných,..
Lidi v Africe mají tolik dětí, protože  polovina se jich nedožije dvaceti let a rodiče potřebují, aby je někdo ve starším věku, jestli-že se ho dožijí, staral. Jednoduchý jak facka, ale když přežije víc dětí, víc hladových krků a končí to tak, jak známe z televizovek.. Hlavně posílat peníze na jídlo je k ničemu, jídlo se sní, problém se nevyřeší. Chce to jinak, školy, studny, něco, co má budoucnost a bude to k něčemu i za týden, rok.. Chtělo by to asi jiný systém.
Plno slavných (a bohatých) tvrdí, že dává na charitu. Kdyby všichni mluvili pravdu, žádná charita by nebyla. ..

34 Otavínka Otavínka | Web | 18. února 2015 v 23:00 | Reagovat

Neplatím pokaždé. Jen jednou a pak už ne. Taky jsem zjistila, že ten, kdo prodává malé medvídky, kde výtěžek prý jde na Dětský domov, je podfuk. Bohužel. DD o tom vůbec neví a prodejce pak jde za utržený peníz do herny. Od té doby nic neplatím, taky mám málo.

35 eazi eazi | Web | 18. února 2015 v 23:32 | Reagovat

S Billem souhlasím. Proč by ji měl posílat víc než 10 dolarů, jak znělo v pravidlech hry? Protože je bohatej a má na to? ;-)
A myslím si, že je mnohem užitečnější poslat do Afriky krávu nebo cokoliv, z čeho budou mít obživu nebo to bude nějak vydělávat než peníze, které se utratí a zbude jen opět natažená ruka...

36 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. února 2015 v 1:32 | Reagovat

Já dávám peníze podobně jako ty, tam, kde je vše průhledné. Nepatřím a nikdy nebudu patřit mezi horních 10 000, sama počítám před výplatou každou korunu...

37 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | 19. února 2015 v 8:38 | Reagovat

Na charitu nedávám. Už jsem se naučila odmítavé gesto a rezolutní NE. Hluboce soucítím s Afrikou, rozumím rezignaci tamních obyvatel, ale já to nevyřeším a myslím, že nikdo, nebo téměř nikdo, nemá zájem o řešení.  
Charita, to je firma jako každá jiná. Lidé v ní hledají obživu a zviditelnění a často uspokojení pro své ego. Radit a pomáhat znamená být lepší, než ti potřební. Omlouvám se všem, kterých se právě vyřčené, netýká, protože i tací jsou.

Kdo chce pomáhat, nemusí to dělat penězi. Může pomáhat měnit svět tam, kde žije. A mohou to být zcela obyčejné věci. Každodenní úsměv, laskavost a všímavost ke svému okolí. Může pomoci stařence s taškou, mamince s kočárkem, zajímat se, proč je sousedka tak smutná…..

38 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 4. března 2015 v 13:42 | Reagovat

"že by chtěla přispěvek na ebolu do Afriky." - kdyby to řekla takhle, mám jednoduchou odpověď - eh, já ale nechci, aby se ebola měla dobře :D

Jinak - pro mě není problém odmítnout tyhle prosiče hned. Moje odpověď je vždycky stejná - nemám peníze, nemám co dát, bohužel. Navíc vybírat na "Afriku" je podle mě kardinální blbost a řešení by mělo být jinde.
Pokud by se na druhou stranu vybíralo třeba v naší obci na něco v naší obci nebo v okolí, myslím, že s tím bych neměla problém, ale jinak? Jinak bych asi nepřispívala na nic tak jako tak. Zatím nejsem v situaci, kdy bych nevěděla co lepšího s penězi, a až budu, mám v plánu nejdřív přispět na spoustu věcí svým rodičům. A pak...kdo ví, možná pošlu peníze nějakému útulku nebo domovu, ale nemám chuť dělat to přes charitu.

39 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 4. března 2015 v 13:45 | Reagovat

[9]: Jo, oblečení je fajn. Málo nošené nebo nenošené oblečení, co už doma nikdo neoblékne, vozíme pravidelně. To se mi zdá mnohem lepší, než peníze.

40 Stanislav Stanislav | 1. května 2017 v 16:06 | Reagovat

Nadace Billa a Melindy Gatesových

Spolu se svou ženou založil Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Nadace, která je považována za největší soukromou charitativní nadaci na světě, rozděluje peníze na univerzitní stipendia pro zástupce menšin, prevenci AIDS, boj s nemocemi, které ohrožují hlavně země třetího světa, a další účely. V současné době financuje tato nadace 90 % celého projektu eradikace dětské obrny, neboť Světová zdravotnická organizace již přesunula financování na další nemoci. V červnu 1999 daroval Gates se ženou této nadaci 5 miliard dolarů, což je historicky absolutně největší jednorázový dar od žijící osoby. Gates daroval přes 100 milionů dolarů na pomoc dětem postiženým AIDS. 26. ledna 2005 oznámila nadace, že darovala dalších 750 milionů dolarů mezinárodnímu Fondu pro vakcíny, který bojuje s nemocemi jako např. černý kašel, spalničky, dětská obrna a žlutá zimnice. V roce 2005 byl Gates spolu se svou manželkou a zpěvákem Bonem vyhlášen časopisem TIME osobností roku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama