19. prosince 2014 v 12:15 | MaddyHarry
|
Vždy jsem se smál při představě, že někteří lidé sledují Facebookové profily někoho cizího, nebo spíš někoho koho znají jen z vidění ale víc jak jméno o oné osobě nevědí. Nikdy jsem to nedělal. Nikdy jsem si cizí profily lidí neprohlížel. Pokud jsem někoho neměl v přátelích bylo mi to fuk. Jenže... to bych nemohl být já a nepotkat po čtyř nebo pěti letech někoho jehož příjmení bych si právě teď moc a moc přál znát. Ano. Znám jen křestní jméno! To mi je na Facebooku k ničemu. Křestní jméno. Kolik lidí se stejným jménem asi běhá po Česku? Evropě... světě?! Aneb horší jako hledat jehlu v kupce sena (i když to dá asi taky zabrat, ale o jehle aspoň víte, že v té kupce sena je. Co když ten dotyčný profil na Facebooku nemá?) Asi o tom složím písničku alá Taylor Swift.. ano přiznávám v poslední době jí dost často poslouchám.
Co když je to ale má životní & osudová láska?
Co když to život či osud udělal tak, že mám najít jeho profil na Facebooku, stalkovat ho, poslat mu žádost o přátelství (a tady mohu skončit, protože to se nikdy nestane, na to odvahu nemám), a pak by to bylo setkání během volného dne, kino, party, už v dáli slyším ty zvony. Oh ano, jednoho dne chci mít svou vlastní svatbu ne registrované partnerství, ale svatbu... i když já budu rád, když budu mít aspoň nějaký vztah s člověkem. Ale jakmile přijde řeč na děti tak rozvod. Co když to osud tak zařídil. Ale ne, že by si osud hrál s Facebookem?
Já vím, že se to nemá. Že je to hloupé a vlastně i dost dětinské, ale když já si nemohu pomoci. I když možná, že je to jen tím dneškem a zítra si na něj a na Facebook ani nevzpomenu. I to je možné. Zítra bude zase jiný den, jiný sen i jiný člověk. Možná se za to za týden budu i nenávidět, ale myslím si, že článek aspoň pobaví a když ne.. tak to je jedno.. berte to jako můj zápis do deníčku. "Můj milý deníčku.." Není deníček také samomluvný? Protože já na něj dost často nadávám... i když nevím proč.

Je mi prostě na nic. Budou Vánoce. Svátky klidu a lásky. A já jsem sám. Po X leteh vidím někoho do koho (jak se to dřív říkalo?) jsem byl zabouchnutý a protože neznám jeho příjmení tak ani nemohu použít sociální síť na stalking. Tak zase ze mě nebude blázen. Možná je to dobře, že neznám jeho příjmení. Možná ho tak osud chrání přede mnou.
Do háje.Ale já se nevzdám. Musím jen přes mé přátele najít prostřední osobu, která mě na jeho profil dostane. Takže... Možná Markéta myslím má v přátelích Eddu, a Edda tam určitě v přátelích bude mít Fredda....a přes Fredda se dostanu možná ke svému cílu.. kdo ví nějak se to udělá. A jdu na to! Držte palce. Doufám, že Vás článek pobavil, ale ano myslím to jinak vážně.
Jdu hledat.
Tak a jelikož je to už nějaký ten den, co jsem tento článek psal mám tu pro Vás aktualizaci: Nic nebude. Zaprvé se po dni (deseti minutách) hledání a pátrání na Facebooku cítím jako debil, který nezná hranice a stalkuje známé i neznámé lidi a v hlavě si hledá výmluvy proč pokračovat, ale přitom je tu i ten hlásek, který mi říká, že jsem se zbláznil a že dřív nebo později mi někdo napíše s otázkou "Co jsi dělal na mém profilu?" To mi to za to nestojí. Vždy jsem se smál při představě, že někteří lidé sledují Facebookové profily někoho cizího... teď se směji i sám sobě.
Možná se ptáte, proč je tento článek zařazený v tématu týdne. Je to jednoduché. Už v tomto příspěvku jsem psal o tom, že chci bořit hranice (jak ve skutečném životě tak i v tom blogovém) tohoto tématu. Samomluva je moc pevné téma a nikdo neví, co je tam za hranicemi, za těmi zdmi. Proč je tam stalking na Facebooku? Protože zatímco hledám na Facebooku, a zatímco píšu tento článek pochody v mé hlavě dělají kilometr za vteřinu. Vše obracím z jedné strany na druhou, povídám si, probýrám to, připravuji si věty, pohyby.. prostě samomluva. Zoufalost. Jsem zoufalí protože jsem nedošel ke svému cíli. Jdu si dát víno. Ne nedám si víno protože to je připravené na Vánoce. Hmm.
Taky občas někoho na fb šmíruju. A nebo i na lidech či líbímseti jsem se dřív dívala na profily známých (samozřejmě nepřihlášená, aby mě nikdo nevypátral). Na FB se to naštěstí nezobrazuje, kdo tam leze (maximálně když si to nechá člověk vygenerovat nějakou aplikací, která není zrovna spolehlivá, a navíc málokdo to dělá).