Není to nic špatného!

17. prosince 2014 v 12:15 | MaddyHarry |  Weekly Topic
Už v předchozím článku na téma týdne 'Samomluva' jsem se rozepsal o tom, že mi bylo říkáno už od mlada, že samomluva je špatná. Nevím, co na mě přesně mělo vliv, abych si myslel, že samomluva je špatná zda-li šlo o nějakou diskuzi ve škole, nebo na zastávce s kamarády. Každopádně jsem vyrůstal v době, kdy cokoliv, co se hned na první pohled člověku nezdálo bylo označené za nenormální či bláznivé. Nikdy jsem nad otázkou samomluvy moc nepřemýšlel, když jsem se přistihl při samomluvě řekl jsem si, že jsem blázen a nesmím o tom mluvit protože jinak si mě odvezou. Ovšem toto téma mě donutilo si o tom něco zjistit. Teď už vím, že samomluva není špatná. Všichni to děláme. I já při psaní tohoto článku, kdy si v hlavě rovnám myšlenky zatímco cvakám na klávese tyto písmenka co tvoří slova a věty. Do blázince rozhodně nepatřím(e)!

TICHÁ I HLASITÁ SAMOMLUVA
Každý z nás si v hlavě třídí myšlenky, a přesně to samomluva z části je. Když sedíte večer doma a přemýšlíte, co by jste si dali dnes k večeři je to forma samomluvy. Myslím si, že toto dělají vlastně všichni, protože všichni lidi plánují a třídí si tak své myšlenky. Už malé děti si švitoří celé dny jen pro sebe, reflektují podněty z okolí. Dospělí vedou stejné monology, někdy nahlas, někdy potichu - v duchu. Formulují si tak své myšlenky, tvrdí psychologové. (Zdroj1)
Pokud je člověk osamocen jedním způsobem jak se samotě bránit je právě samomluva. Jestliže je ticha přespříliš a intrapsychické napětí stoupá, mohou ženy, ale i muži začít oslovovat sami sebe. Typickým modelem je zpěv v pustém lese. Napětí z osamění ale může narůstat i mezi lidmi, s nimiž není možno navázat kontakt. Všichni vedeme neustále jakýsi vnitřní dialog, který se za těchto tísnivých okolností může projevit také navenek. U někoho se z toho stane (zlo)zvyk. (Zdroj2)

Asi nemusí jít ani o zpěv v lese ale třeba doma či v autě. V tom případě se to týká nás všech, neumím si představit, že by si nikdo nezpíval zvlášť když to tak dělá většina (všichni).

Jste single? Mám pro vás zpárvu: Nejčastěji trpí samomluvou singles (lidé, co žijí sami) a jedináčci. Často jim to vyplňuje mezeru - chybějící kontakt s někým. Často také mluví se svými domácími mazlíčky - není výjimkou, že si nahlas povídají s kočkou, pejskem. (Zdroj1)

Pokud doma máte zvíře, povídáte si s ním? Já tedy na našeho psa nejen mluvím, ale i šišlám protože na štěně to jinak nejde. Občas si přijdu jako regulérní cvok. Ale už vím, že nejsem zralí na Bohnice. Takže "trpíte-li" samomluvou tak mám pro Vás dobrou zprávu - jste stále normální! A to je to důležité, co bychom si měli pamatovat. Takže až příště uvidíte někoho kdo jde po ulici a mluví si pro sebe (a pokud netelefonuje přes bluetooth) tak toho člověka hned nemějte za blázna. Třeba jde o osamělého muže, který nikoho nemá nebo o ženu, která je jedináčkem. A nebo jde jen o člověka co se pořádně připravuje na zkoušky či důležitou poradu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 17. prosince 2014 v 14:19 | Reagovat

Hlásím se k těm, co mluví s kočkama. :D Jinak v duchu mluvím furt.

2 M. M. | Web | 17. prosince 2014 v 14:25 | Reagovat

Mne v mysli neustále behajú myšlienky po rozume, je ich toľko, že niekedy ani neviem, čo vlastne robím, pretože na niečo stále myslím. Občas sa ich snažím zastaviť, hlavne pred spaním, pretože inak nemôžem zaspať, až tak veľmi rozmýšľam nad celým dňom, čo sa udial.
Inak keď som mala psov, tak som sa s nimi stále rozprávala, veď to sú také krásne tvory. :) Ja milujem psov, ale mačky nie. :D

3 Baalberith Baalberith | Web | 17. prosince 2014 v 15:19 | Reagovat

Když jsem měla zvíře, tak jsem s ním mluvila pořád, občas jsem čekala, že na mě promluví zpátky (snílek :D)

4 Doma Doma | Web | 17. prosince 2014 v 20:59 | Reagovat

Ja trpím samomluvou odjakživa, naštěstí už to není tak kritické :D

5 Infinity Infinity | Web | 17. prosince 2014 v 22:00 | Reagovat

Když jsem doma a potřebuju si utřídit myšlenky, pořád si povídám něco sama pro sebe. Vůbec to neberu jako něco divnýho. :)
Ale na veřejnosti bych si asi nedokázala povídat jen tak pro sebe.

6 Janča Janča | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 15:55 | Reagovat

Koukám, že máme dost podobný článek. :D Hned jsem se šla podívat, kdo z nás ho napsal dřív a byl jsi to ty. Achjo.
Každý by měl vědět, že je samomluva normální. Ale když někdo řve na ulici sám na sebe v zápalu rozhovoru (sám se sebou), tak už to tak úplně normální není. :D

7 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 22. prosince 2014 v 16:49 | Reagovat

[6]: Tak ten si jdu hned přečíst. Jde vidět, že máme podobné názory/myšlenkové pochody na takováto témata. :D

[5]: Na veřejnosti bych ze sebe hlásku nevydal, ale když si zpívám píseň (tak i přesto, že jen potichu ve své hlavě) tak hýbu rty. :D

[3]: To by bylo, co? Kdyby najednou tvé zvíře odpovědělo. :D

[2]: Taky na toho našeho nového stále něco mluvím a povídám si. :D

8 Tereza Tereza | E-mail | 20. dubna 2016 v 22:41 | Reagovat

Ahoj,je samomluvou myšleno i to,když vedu dialog a mluvim jakoby i za toho druheho? :D neslysim zadne hlasy ani nic podobneho. Proste jen vedu dialog a mluvim za oba. Skoro vzdy mluvím anglicky.. Ale to davam za vinu tomu,ze to mam jako 2 "rodny" jazyk a libi se mi vic nez cestina :D
No a nekdy ten dialog zni jak scenka z filmy ktery jsem treba nekdy videla nebo tak.
Cetla jsem o samomluve dost clanku a asi potrebuju jen uklidnit ze nejsem blazen.
Kdyz jsem s deckama nebo mezi lidma,tak samomluvou netrpim. Max kdyz jdu treba ze zastavky a nikde nikdo. :-)
Prosím o odpověď,děkuju moc!
Jinak článek pecka!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama