
Aneb jak Aneta hledá míří a netuší.

Mně se stává teda často, že otevřu administraci a nevím, co tam psát, ale když už ji otvírám úmyslně, že opravdu psát budu, mám většinou něco připraveno. Ale nejhorší je začátek. Teď třeba mi ještě zbývá dost recenzí na úpravu a mně se do toho nechce. Jsem schopná ji otevřít a čučet na to a nenapsat nic, ale jakmile napíšu první větu nebo udělám první editaci, už jedu a jedu. Ale pauzy u toho dělat nemůžu a ani nechci, protože pak mi ty nejlepší myšlenky utečou. Maximálně, když vím, že chci o něčem napsat článek, tak si ho nazvu, sepíšu základní body nebo pár vět, co mě napadnou jako trefné, pak to zavřu a protože třeba jdu na hodinu, tak to nechám uležet, ale jinak ne.
To se mi taky stává, že hledím do prázdného editoru a ne a ne přijít nějakej ten úvod, abych se pak o něčem rozepsala. I když si třeba před spaním, když nemůžu usnout, něco v hlavě naplánuju, tak jako by se to někam propadlo a nejsem schopná zformulovat tak dobré věty jako v noci, když je notebook vypnutý a papír se mi nechce hledat, a ještě vstávat... Nebo celkově mě ty nejlepší nápady napadají na různých místech, jen ne u notebooku. A zapisovat se mi to většinou nechce, tak si řeknu "To si musím zapamatovat." a ono nic, až později si na to vzpomenu.
Nadpis taky někdy nemůžu vymyslet, ale v poslední době jsem zveřejnila články, kde jsem nadpis napsala hned, když už moc nepíšu nějaké ty denní žvásty jako dřív.
Kurzívou většinou píšu komentáře k fotkám.
Taky se mi často stává, že až po zveřejnění (a nejlíp někde, kde jsem úplně mimo internet) si vzpomenu na věci, co jsem chtěla ještě napsat.
Většinou si novou záložku nebo něco otevřu, když mám nějakej zásek. O to hůř se k tomu pak vracím, pokud mě stále nic nenapadá.
S tím posledním odstavcem souhlasím. Je sice dobré, když se objeví nějaké číslo v návštěvnosti, ale to nevypovídá nic o tom, co tam ti lidi dělali. Komentář samozřejmě potěší mnohem víc, protože je to lepší odezva.
Článek o tom jak píšeš článek :D hezké :) Já mnohdy nevím, o čem psát a tak si blog otevřu jen na efekt, abych nezapoměla, že jsem chtěla něco psát. Mezitím jsem myšlenkami jinde a třeba se i koukám na film. Jinak písničku chválím :)
Myslím, že takhle chaotické to má většina z nás. Neznám nikoho, kdo by šel psát a pokaždé načisto najednou napsal pořádný článek. Já taky často něco dopilovávám a když je zveřejněný, dojde mi, že by to chtělo ještě něco upravit, ale už to mohlo vidět dost lidí, takže to tak nechám. A s nadpisy to mám taky na prd. Většinou název článku po dopsání změním, protože jsem se tak odchýlila od tématu, že už k tomu ani nadpis nesedí.
Rozhodně znám, jaká je to blažená radost z nového komentáře. :-) Ten pocit, že článek někoho zaujal a chtěl mi pod něj napsat, čím. A ten multitasking - já naopak, když chci, aby byl článek dobrej, tak od něj nesmím odbíhat... Ale každý to má jinak, že? ;)
Většinou mám předem připraveno, co budu psát a dodržuji to. Někdy se mi stane, že nemám připraveno nic, tak nic nepíšu. :D
Taky se mi stává, že na začátků píšu o jedné věci a když už jsem v půlce, koukám, že píšu něco naprosto jiného. To si pak nadávám :D Občas z toho vyleze něco mnohem lepšího, než jsem původně myslela :D
Jinak doufám, že z tvé strany bude ještě hodně maličkostí a to se potom dočkáš maličkostí i ode mě :D
Má naivní dílka nikdy nepíšu na čisto.:-( Přepisuju, předělávám, dám tomu jiný smysl, někdy až tak, že si říkám, že to první bylo lepší! Poslední dobou chybí Múza, snad je to tou zimou, nemám jí ráda!:-)
Harry jak to dělaš? :D co sem přijdu tak nějaky originální článek a já trpím blokem :D
Maličkost jako tbůj članek mě velice těší! ;)
To budeme na tom trochu podobně. Často když sednu za počítač, píši sem každý den, do poslední minuty často nevím o čem napsat, ale nakonec slovo k slovu a je z toho článek a název dávám obvykle až dodatečně.
Co se článků k TT týče, já se v pondělí jen podívám na zadání a pak se rozhodnu podle nálady. Někdy prostě ten týden nenapíši nic. Fakt se nechci zařadit mezi články, kdy nám autor /autorka sděluje, že neví co má k tématu napsat:-)) Pokud mě téma zaujme, záleží na momentálním rozpoložení. Když mě nenapadne nic hned, dám tomu den - dva čas. Ale pokud cítím, že momentálně vím co chci sdělit, provedu to na "jeden zátah":-)
Ach, skvělý článek hodný nadšeného blogera. :D Skvělé, skvělé, ano, návštěvy, komentáře, nový článek, nové články od mých spřátelených blogů, to mi vždy udělá radost! :) Děkuji, žes nás nechal nahlédnout do procesu tvorby svých článků. Nejednou jsem se s tebou dovedla ztotožnit! :D
Jinak dávej pozor na pravopis! :D
"Když už článek celý napíšu občas zvýrazním věty o kterých si myslím, že by zvýrazněné měli být." Tady má být "mělY". A čárka před "o". :) Apod.
Zaujímavé čítať o tom, ako ktosi iný píše. V podstate máme podobné postupy, akurát ja zväčša články píšem vo worde, aby som odstránil zásadné chyby z nepozornosti a potom to kopírujem. A zvýrazňovanie určitých viet už nejaký čas obľubujem tiež. Narábam tak s vetami, ktoré vyjadrujú podstatu daného odstavca.
Keď uverejním článok a zistím, že je čosi v neporiadku, že som pozabudol na nejakú myšlienku, zle naformátoval obrázok a podobne, vtedy ma ide rozdrapiť :-D.
Ach áno, čo je väčšia radosť pre blogera, než všetky tie do nebies štverajúce sa štatistiky a komentáre?! Nevravím, že by som bez nich nepísal, ale vďaka Vám dostáva moja tvorba nový zmysel :-).
Já teda nedokážu jen tak sednout k počítači a začít něco psát. Musím to mít alespoň trochu předem promyšlené. Hehe, taky dělám více věcí najednou. Třeba komentuju články nebo tak :D