28. listopadu 2014 v 12:12 | MaddyHarry
|
Nevím, kdo jsem.
Asi každý z nás se jednoho dne zastaví a zeptá se sám sebe: Kdo jsem? Nejhorší je neznat na tuto otázku odpověď. Odpověď na tuto otázku nás dělá kým jsme. Každý by na tuto otázku měl mít svou vlastní odpověď a přesto na tuto otázku odpověď nemám. Pokud se mne někdo zeptá, kdo jsem, odpovím 'Mé jméno je...' jakoby to byla odpověď. A když někdo řekne: 'ne nemyslím tvé jméno, ale kdo jsi' nevím, co říct. Kdyby jste se mne na tuto otázku ptali denno denně asi bych každý den odpověděl jinak - protože mou osobnost tvoří nálada a každá nálada s sebou přináší jinou osobnost.
Každý člověk je vlastně jiný - jedinečný - především svou osobností. Jenže jak je to se mnou? Víte já totiž sám nevím kdo jsem, jak tedy mohou ostatní vědět kdo jsem? A nebo si to jen nalhávám a prostě se jen sám v sobě nevyznám?
Krize identity
Jsem člověk, který si je vědom, že má několik různých itentity a osobností. Jestli to už hraničí s poruchou osobnosti to nevím, ale vím, že já nad svými osobnostmi mám kontrolu. Kdo všechno tedy žije v mém těle? Je tu ten fajn vtipálek Gary, který nejde pro dobrou hlášku daleko. Pak je tu chudák Fury, dvojče Garyho, který má smůlu na trapné situace a momenty, které neumí ovládat a ze kterých nehumí vybruslit. Pak je tu ten pesimista Maddy, naštvaný Harry, sebelístostivý nenávidící se Lucasa poté Leslie - o kterém nic nevím. To je na jedno tělo dost. A možná jsou tu i další, kterým ale nedávám tolik váhy - takže jsou naštvaní a udupaní podpantofláci bublají pod povrchem.
| Člověk mnoha tváří - mnoha masek - které nasazuje během dne a střídá jak je potřeba. Představte si mě (a nebo klidně i sebe) jak stojíte na ulici na které kolem Vás neustále chodí lidé, chtějí si povídat, ale ke každému tomu člověk cítíte něco jiného. Každýmu nechcetě říct všechno - máte své limity - a v ten moment ze svého dlouhého kabátu, který má mnoho mnoho kaps začnete vytahávat jednu masku za druhou. A s každým člověkem, který se u Vás zastaví si oblečete jinou masku. A tak to jde dokola - veselá maska, smutná, rozumná, lítostivá, chápající, odtažitá, pozorná, unavená - a tak stále dokola a dokola. Je to tak? Jsem člověkem s kabátem a kapsami? |
Teď si sám sebe představuji jako masku, která se neustále mění a přizpůsobuje podle mého požadavku. Jako osobnost se stále měním, vyvíjím se, měním se, rostu a má maska se přizpůsobuje a mění se se mnou.
Má osbnost je asi jako tento pruh. Pokaždé jiná. Paleta opravdu plná možností a odstínů.
Cítím to takhle jenom já?
Myslím, že to takhle necítíš jenom ty. Taky, ačkoliv nejsem schizofrenik, mám pár těch svých různých osobností v sobě, jedna je věčně usměvavá, kterou občas přebije ta depresivní, smutná, znechucená sama sebou .