
Aspoň jednou
21. listopadu 2014 v 20:47 | MaddyHarry | Weekly Topic
Anketa
Dáváte přednost knihám nebo elektronické čtečce?
| Kniha, to je moje |
| Elektronické čtečce |
| Vlastním obojí, ale radši mám knihy |
| Vlastním obojí, ale radši mám čtečku |
| Nečtu vůbec |
Komentáře
K ankete pod článkom: Čo ak mi je forma podania písaného príbehu ukradnutá, hlavne nech ma vytrhne z reality. Škoda, že tam taká možnosť nebola, ale už zase kecám.
K článku som pôvodne chcela napísať, že ma naozaj upútal. Aj keď skôr by sa asi hodil k téme typu "jednou", než k "ješte jednou" no to je zrejme len môj dojem. :-)
Len otázka. Nie je načase tie "dvere" aj otvoriť? To len, že moje doterajšie skúsenosti mi zakaždým pripomínajú, že len čakať sa neoplatí. (Alebo len ja mám smolu)
V každom prípade veľa šťastia pri hľadaní Pána Božského :-)
Ani nevíš, jak MOC bych si přála, aby ti to vyšlo. Mám kamaráda, který také stále hledá toho Pana Božského. Pokaždé, když mu to s nějakým nevýjde, musím pozorovat jeho smutný výraz a vytrácející se naději a rve mi to srdce. Strašně bych mu přála přítele, který by ho měl opravdu rád, který by byl jeho spřízněná duše. Těším se na den, kdy v jeho očích uvidím tu jiskru minulých dní. On se opravdu snaží. Opravdu se s naží seznamovat. Hledá. Doufá.
Možná bys mohl i ty vylézt z té své pomyslnné nory na světlo a ukázat ostatním svoje kvality. Protože nic se nestane jen tak, lusknutím prstu. Někde na světě čeká ten PRAVÝ, až se objevíš a taky možná už nedoufá, taky je možná zklamaný. Ještě o tobě neví a ty zase ne o něm. Ale zrovna vy jste ty spřízněné dušičky.
Nestačí jen věřit. Musíš konat. :) Přeji ti hodně štěstí a hlavně nezapomínej na důležitou a pravdivou větu: "Kdo nic nezkusí, nic nezažije."
Takže se neboj to zkusit. :)
Pěkný článek :).
A máš pravdu, na téma "aspoň jednou" by se psalo taky hodně a dobře.
Někde ten pan božský je a určitě ho najdeš :-).
Myslím, že člověk by měl lásku hledat, ale zas moc usilovně. Zčásti by měl počkat, až si ho najde sama. A ač se to zdá neuvěřitelné, myslím, že každý jednou najde jeho spřízněnou duši. Přestože sama o tom občas pochybuji, určitě je to tak. :)
No jestli čekáš na pana Božského jen za oknem, tak to bude muset být Pošťák, protože jinak nebude mít vůbec šanci Tě někdy uvidět :D
Hodně štěstí při Tvém hledání ;)
Mě právě přijde, že čím víc lidí je, tím složitější je někoho najít. Aspoň časově. Když je člověk ve společnosti pěti dalších, seznámí se s nimi rychleji, než kdyby jich bylo dvacet. Čekání a vyhlížení z okna asi nebude moc efektivní, ale chápu tě, většinou to nedělám jinak, ale i tam se může něco stát. Mě se třeba teď stalo, že se mi ozval někdo, o kom jsem čtyři roky neslyšela a skoro si ho nepamatovala, ale on o mě zájem měl. Takže někdy i to sezení u dveří něco udělá, ale to je spíš náhoda :D
to že svému životu přeješ happyend z tebe sobeckého jedince nedělá, happyend chceme všichni ^o^
na ten nadšený článek se těším taky!
píšeš vážně hezky, máš i hezký lay.
Líbí se mi přirovnání lásky ke zdi a cihlám, to mě celkem rozesmálo.
Mně se povedlo svojí lásku najít na zadku doma. Napsal mi na lide.cz a už ten den to byla láska na první zprávu ^^ teď už jsme spolu půl roku. A jsme šťastný jako blechy.
Moc ti přeju, aby se ten tvůj pan Božský objevil co nejdřív u tvých dveří. :D
Jednou dne toho pravého určitě potkáš a na tvém blogu bude ten nejnadšenější článek. Já jsem s tím nejúžasnějším klukem na světě a přijde jako bych právě na něj čekala celej svůj život, že on je ten pravej.
Ja som mala túto dilemu tiež poriadne dlho, a teraz mám už svojho pána božskeho dva roky. Ono to je tak že nedarí sa a nikto neprichádza a potom raz príde niekto koho budeš zúfale chcieť, ale aj on teba a to je asi to najkrajšie čo sa v živote môže stať, a verím tomu že keď sa to stalo mne môže sa to stať hocikomu ;)
Taky se těším, až najdeš pana Božského a napíšeš božský článek. :) Snad to bude brzy.
věřím, že to nebude trvat třeba tak moc dlouho a my si tu budeme číst tvůj článek, z kterého bude prýštit štěstí, optimismus, láska... a samé pozitivní emoce :) je důležité se nikdy nevzdávat, protože na každého čeká někde ten pravý :)
To s tou zdí je pěkně popsané. Ale někdy je lepší nehledat. I když ono se to snadno řekne, když při každé příležitosti si člověk řekne "Kdyby náhodou".
"Člověk by si řekl, že má-li Země něco přes sedm miliard lidí v populaci, nemuselo by to být zas až tak složité někoho si najít."
- to si taky říkám, ale na druhou stranu si říkám, že je to hrozně depresivní, protože najít v takovým moři spřízněnou duši je jako vyhrát v loterii. kolikrát si říkám, že je naprosto nelogický, aby něco takovýho bylo možný...
ale výjimky jsou, žeáno.
přeju ti, aby tě takový výjimka potkala :)
[14]: * taková vyjímka
(omlouvám se za 3x použitou frázi "si říkám", nechala jsem se unést okamžikem :D :D)
To chce klid a nohy v teple. Člověk se může vztekat, rozčilovat, brečet, vyhlížet, zkoušet to, seznamovat se - a ono nic. A potom, když už je ti to všechno jedno a jsi tak nějak smířený sám se sebou, docela náhodou narazíš na Něj. Možná ti to hned nedojde, protože třeba bude mít vcelku hloupý účes, legračně červené uši a bude dělat přitroublé vitpy, ale bude to ten, který to MÁ být. (Abych předešla nepříjemnostem, asi bych měla ponamenat, že výše uvedený popis neodpovídá mému drahému. Ale to bych kecala. :D)

Už by jsme toho pana božskeho mohli potkat oba :/