Anonymita

17. listopadu 2014 v 16:11 | MaddyHarry |  Weekly Topic
Tak a jelikož se nové téma týdne objeví až zítra rozhodl jsem se ještě napsat článek na téma 'Moje první blogerské krůčky'.

Blog je úžasný v tom, že zde člověk může existovat vlastně v úplné anonymitě - pokud se to rozhodne využít. Můžete na to koukat jako na věc špatnou nebo na věc dobrou. Když budu velký pesimista mohl bych psát o tom jak zde na blogu může číhat strašák zvaný 'úchyl' nebo podobně. To je možné ale negativní. a negativní témata dnes nepotřebujeme - avšak dávejte pozor na to, co a s kým sdílíte a co komu říkáte - nikdy nevíte kdo je na druhé straně. Každopádně já bych se rád zaměřil na tu druhou část tohoto tématu anonymity. A to jako ochranu svého soukromí.


Představte si, že se chcete o všem vypsat na svém blogu. O všem. Ale jak to udělat aby třeba omylem náhodou na Váš blog nenarazil spolužák, který o Vašem blogu poví všem ostatním? Zabránit této "hrozbě" z odhalení se nedá jinak než, že budete vše psát anonymně. I tak je ale možné, že Váš kamarád či kamarádka na blog omylem narazí. Pokud nechcete aby se toto stalo nepište konkrétně. Nepište o lidech, které znáte a rozhodně o nich nepište detailně. Nehrajte si na J.K. Rowlingovou nebo Stephena Kinga a nepopisujte své přátele či nepřátele detailně - "Má modré oči, krátké hnědé vlasy, bydlí v době na konci ulice naší malé vesnice. Jmenuje se Albert...."


Co se stane, když na Váš blog narazí osoba o které nechcete aby věděla, že máte blog? Stalo se Vám to?Smazali jste někdy svůj blog protože na něj přišli lidé před kterými jste to chtěli utajit?

Vlastně existují jen dvě možnosti:

Blog smažete.
Seberete odvahu a svůj blog smažete - veškeré své články, dlouhé měsíce či roky práce budou po jednom kliknutí a potvrzení nadobro smazané. Sice Vám to bude líto, ale budete se cítit snad i líp protože na Váš blog nebude mít přístup nikdo, kdo by si z Vás mohl dělat srandu. A Vy pak budete muset začít znovu - na jiné adrese s novou přezdívkou.

Smíříte se s tím.
Druhá varianta je taková, že se smíříte s tím, že o Vašem blogu vědí lidé, kteří by o něm vědět neměli. Bude to chtít asi ještě větší odvahu než blog jen tak smazat, ale Vaše práce bude nedotčená a blog bude stále existovat. Bude to jen na Vás o čem dál budete psát.

Je to vlastně tak prosté až je to složité, že?

Vědí lidé ve vašem okolí o tom, že máte svůj blog? Chcete aby to ti lidé věděli nebo jste v anonymitě?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 17. listopadu 2014 v 16:37 | Reagovat

O mém blogu ví jen moje nej kámoška..na svůj blog píši věci, které chci aby znali čtenáři a ne lidi z mého okolí..možná by je překvapilo, jaká doopravdy jsem a to raději nechci líbí se mi, být před nimi částečně v utajení a svojí skutečnou povahu psát na blog. No a když chci, aby někdo mě znal takovou jaká skutečně sem, tak mu dám adresu na svůj blog a je to ;)

2 Deine Deine | E-mail | Web | 17. listopadu 2014 v 16:51 | Reagovat

O tom, že mám už řádku let blog ví dost lidí, ale nikomu jsem neposkytla adresu. Nepíšu nic tak diskrétního, ale na druhou stranu jsou to často myšlenky, které jsou lepší když znám pouze já.

Anonymita mi přijde jako forma 'čistého umění', protože mě nikdo nemůže soudit - sebevíc mám ráda své přátele, nemohli by to číst objektivně. Pořád by tam byly myšlenky 'Proč o tomhle píše? Jak se cítí? Je tahle metafora směřována na mě? Apod. A asi bych se necítila tak svobodná, kdybych musela zvažovat každé slovo. Takže zatím blog je pouze pro oči cizích :).

3 Angel Angel | Web | 17. listopadu 2014 v 17:06 | Reagovat

Nedovedu si představit, že by o mém blogu vědělo mé okolí. Nyní píšu, co mě napadne, bez "cenzury", avšak kdybych věděla, že to bude číst někdo známý, asi bych si začala rozmýšlet, co a jak zveřejním. :)

4 Em Age Em Age | Web | 17. listopadu 2014 v 17:15 | Reagovat

Kvůli tomu, že nerada zůstávám v úplné anonymitě, jsem si už několik blogů smazala, protože je objevili spolužáci. (jsem fakt ráda, že už mám po maturitě) I na můj současný přišli, ale já jsem využila možnosti číslo dvě a smířila se s tím. :D

5 Meduňka Meduňka | Web | 17. listopadu 2014 v 17:53 | Reagovat

Nepíšu do blogu nic, co by moje okolí vědět nesmělo, spíš naopak :-). Asi všichni mí nejbližžší o mém blogu vědí, ale většinou si jen klepou na čelo a ťuknout na moji adresu, kterou povinně vyfasovali, to néééé. Ani když je upozorním, že je tam o nich básnička. :D

6 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 17. listopadu 2014 v 18:15 | Reagovat

O mém současném blogu pár lidí ví. Ani mi to nevadí, s okolím momentálně nemám problém. Já akorát doufám, že nepřijdou na mé minulé blogy, protože... ehm, nikdo by neměl na ně přijít.
O jednom z těch bývalých blogů se vědělo u nás na základce, na což jsem zapomínala. Upřímně, nezapomínat na to, asi bych ten blog psala tak nějak... líp. Na druhou stranu, domnívám se, že jeden jistý článek mi pomohl vyřešit takový menší (fajn, trochu větší) problém, který jsem měla v osmičce. Dneska bych to řešila jinak, ale tenkrát... no, jsem za to nakonec ráda.

7 Katie Katie | Web | 17. listopadu 2014 v 18:21 | Reagovat

Tak to je přesné. Vždy jsem byla mezi tím, zda chci aby to věděli a nebo ne. Vlastně bych nebyla ráda, kdyby mí spolužáci o blogu věděli. Nevím, jak by reagovali atd. Ale přesto jich to pár zjistilo. Naštěstí patřili k těm, co mají také blog, tak to bylo fajn. =)
A pak to samozřejmě ví mé nej kamarádky. To mi nevadí a pokaždé, když píšu o lidech z mého prostředí, tak je rozhodně nerozepisuji ani jména nezmiňuji. I když je to třeba o mé kamarádce. Přeci jenom psát o někom něco třeba trochu osobního bez jeho vědomí? To mi nepřijde správné. Teda, pokud už detailně popíše o koho se jedná.
A kdyby to přeci jenom zjistil někdo, kdo nemá, blog si kvůli tomu nesmažu. A pokud bych byla na blogu anonimě, tak přeci nemusí zjisti, že je to zrovna můj blog.

8 sw sw | Web | 17. listopadu 2014 v 18:54 | Reagovat

Jo tak abych byla upřímná, už dvakrát jsem tuhle situaci vyřešila možností jedna. V prvním případě jsem byla nakonec ráda, že jsem blog zrušila, protože díky němu vznikl tento, který bych teprve nazvala "svým blogem". A ten druhý - to mě zatraceně mrzelo. Protože jsem ho musela zrušit rychle, nestihla jsem zálohovat některé věci a teď je mi to fakt líto. Kdyby někdo ze známých přišel na můj současný blog, asi by mi to už nevadilo. :) Dobře pojaté téma, mimochodem! :)

9 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 17. listopadu 2014 v 19:01 | Reagovat

Jsem samozřejmě v úplně jiné situaci, blog mám vyloženě jako reklamu. Ale i kdyby to tak neblyo, nějak si nedovedu představit, že bych se měla za svoje myšlenky stydět. Samozřejmě, pokud na blog napíšu: můj šéf je debil, a on na to přijde, budu mít asi problém. Ale jinak?

10 Janča Janča | E-mail | Web | 17. listopadu 2014 v 20:16 | Reagovat

Tuhle otázku já nikdy nepochopím, protože mi vůbec nevadí, když někdo z mých známých přijde na můj blog (možná až na rodiče apod.). Vlastně jsem začala psát kvůli kámošce a pokračovala jsem v tom kvůli příteli, takže píšu spíš pro ně, než aby o tom nemohli vědět. Samozřejmě, že kdybych někoho nenáviděla tak moc, že bych se tím sama užírala a musela bych se z toho tedy vypsat na blog, tak bych nechtěla, aby se to ta osoba dozvěděla, ale u ostatních by mi to nevadilo.

11 Any :) Any :) | Web | 17. listopadu 2014 v 21:11 | Reagovat

O mém blogu ví pouze mí nejbližší a lidé, které hlavní téma mého blogu zajímá stejně tak jako mě. Jsem spíš zastáncem toho se s blogem moc nechlubit. Ne každý si o slovním spojení "mám blog" myslí pozitivní věci. A to se dostáváme ke dvěma odpovědím. Je divná, nemá přátele, a proto si založila blog. NEBO Je zcela normální mít v dnešní době blog. Záleží na tom, jak si to dotyčná osoba vyloží.

12 Infinity Infinity | Web | 17. listopadu 2014 v 21:58 | Reagovat

Na můj blog jednoho dne přišli lidé ze střední a vtipné na tom bylo, že jsem se tam o nich zmiňovala a oni si to všechno přečetli a pak to bylo jako lavina, snad všechny třídy ze čtvrťáku věděli o mém blogu. Bylo to těžké, se přes to přenést, ale já jsem to zvládla, přešla jsem to a blog jsem nesmazala. Podle mě to udělá jen srab a já se tak rozhodně nechtěla zachovat. :-) Také jsem nechtěla, aby veškerá práce, kterou jsem do blogu investovala jen tak zmizela a přišla tak úplně vniveč.
Teď spolužáci z vysoké o mém blogu vědí asi dva a mně to vůbec nevadí, protože taky dost přemýšlím nad tím co na blogu napíšu a co ne. :)

13 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 19. listopadu 2014 v 12:07 | Reagovat

Na střední to bylo jednoduché, dokonce i když jsem tam psala své jméno, dávala své fotky, několikrát prozradila název naší vesnice. Dokonce i spolužáci o tom blogu věděli, ale bylo jim to jedno. Nikoho ani nenapadlo se na něj dívat, nikoho to nezajímalo, nebylo to pro ně dost kůl.
Na vysoké o tom věděla nejdřív spolubydlící, kterou to taky nezajímalo, pak jsem adresu dala jiné spolužačce, o které jsem věděla, že se mi nikdy nevysměje, i tak mi to ale přišlo hrozně těžké, a pak jsem zjistila, že o tom ví další dva spolužáci, co ho prolezli horem dolem a sem tam se někomu zmínili, ale jelikož tohle řeší na sociálních sítích, kde já nejsem, a tak si můj obličej s mým jménem z celého ročníku nespojí skoro nikdo, tak mi to tak nevadí. NEbo... jo, vadí mi, že si to čtou, když je můžu potkat, oni ví, že jsem to já, a přitom nemám tušení, jaký je jejich názor na to, co čtou a jestli jim nepřijdu trapná a směšná (jsou ten typ, co nevyrostl z puberty). Ale prostě to tak je a já kvůli tomu blog rušit nebudu.

Jinak na anonymitu je fajn blogspot, tam se dá nastavit viditelnost a přístupnost blogu buď pro všechny, nikoho, nebo pro konkrétní osoby.

14 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 19. listopadu 2014 v 12:09 | Reagovat

[13]: Jo, ale jedna výjimka samozřejmě - moje nejlepší kamarádka o blogu ví, čte ho, já jsem za to ráda, a ještě pár internetových přátel, které jsem i viděla naživo, nebo kteří bydlí moc daleko, ale jsem s nimi v kontaktu i jinak, než přes blog, ale to je asi ten rozdíl, jestli o tom ví kamarád, nebo známý.

15 Zdebra Zdebra | Web | 20. listopadu 2014 v 21:23 | Reagovat

Jeden čas mi na blog lezly spolužačky, psaly hnusné komentáře, a myslely si, že to nepoznám. Ale já jsem si z toho nic nedělala. Zkusila jsem smazat adresu z profilu na spolužácích, a pro jistotu z dalších profilů, a hned byl klid. Nejspíš na tu adresu jen klikly, a nezapamatovaly si to. A nebo je to omrzelo, protože to se mnou nic neudělalo. Jen mě to trochu omezuje v psaní.
Ale rozhodně bych si kvůli tomu blog nesmazala, na to mám svou adresu moc ráda. Bylo by to skoro, jako by se někdo v bulváru dočetl něco o sobě, a hned by chtěl vykoupit všechny výtisky, aby si to nikdo nepřečetl (ale to je asi přehnané přirovnání). V tomhle jsem spíš flegmatik.
Ale ze začátku, když jsem spíš kopírovala, jsem se s blogem u každé tehdejší kamarádky chlubila, a ty to posílaly dál a dál. Takže si někdy říkám, jestli ještě někdy na můj blog ze zvědavosti zavítají, i když se spolu už nebavíme. Naštěstí, když někam jedu, tak mám aspoň o čem napsat, tak jsem pak i ráda, když si to přečte někdo z přátel.

16 Tai Todd Tai Todd | Web | 22. listopadu 2014 v 17:28 | Reagovat

Já třeba na blogu neuvádím jména, maximálně přezdívky nebo počáteční písmena jmen, snažím se být anonymní, protože za těch asi devět let, co blog mám, se mi párkrát stalo, že se tam mihl někdo známý a poznal z článků, kde jsem třeba něco popisovala, že to jsem já a nebylo to příjemné. Hlavně jednou na střední, kde se jeden můj článek rozebíral hodně dlouho ( narazila na něj holka z vedlejší třídy a dle popisu jí došlo, kdo jsem), ale naštěstí jsem flegmatik a s úsměvem jsem nad tím mávla rukou, i když mě to trošku štvalo a rychle ta kauza přešla. Ale hezké to nebylo a i když jsem už pár let ze školy a na blogu moc svůj život až na pár výlevů nerozebírám, dávám si raději pozor. Ale blog bych nesmazala, už ke mě za ty roky patří.

17 chantalumbrella chantalumbrella | Web | 27. listopadu 2014 v 12:10 | Reagovat

O mé blogu vědí lidé, kteří o něm mají vědět. Chci, aby poznaly mou osobnost a já jsem svá jedině na blogu..... Jelikož píši články od oka, jak se říká, tak často  je těžké určit smysluplnost článku... Už mockrát jsem se ptala, proč si ty články nepřipravím?! A odpověď je jednoduchá... Lenost... Jsem příliš líná si je pŕipravit, to za prvé a za druhé přijde mi lepší psát články od oka, poněvadž člověk snáze pozná autorovu náladu. Ano týká se to článků o mě a tak dále... Recenze a ostatní typy textů by měly být psány nanečisto... Bohužel má lenost a teď i nedostatek času mi neumožňuje psát články nanečisto. Též také má můza je momentálně na dovolené a neustále mi píše a posílá dopisy, že brzy přijede... Bohužel stále si tu dovolenou prodlužuje!

18 angry-young-woman angry-young-woman | Web | 27. listopadu 2014 v 12:30 | Reagovat

Já se řídím jedním zlatým pravidlem: co nechceš, aby o tobě ostatní věděli, to nikdy nepiš na blog.

Pokud se člověk potřebuje vypsat, ale má strach to říct známým, ať si založí nějaký anonymní blog.
a je to.

19 K. K. | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:33 | Reagovat

Svůj ex blog jsem měla celkem dlouho, vypisovala jsem se tam z ne úplně veselých příhod a přiznám se, že když ho vyčmuchala (náhodně) babička, nebylo to úplně příjemný. A to i přesto, že jí se docela svěřuju i normálně. Pár článků jsem potom hned smazala, i když slíbila, že mi tam chodit nebude, když si to nepřeju (a docela bych ji to i věřila).

Pak ho náhodně našla bývalá spolužačka, která tu sama chvíli blogovala. Ona je zrovna ten případ, které blog dost zkomplikoval život - dělala chůvu v zahraničí a zveřejnila tam pár fotek dětí. Otec od rodiny ho našel v historii a na hodinu dostala padáka.

Sweet Symphony vedu tak, abych se nemusela náhodného objevení bát. Pár lidí v okolí ví, že bloguji, občas něco i zmíním, ale pokud vím, tak ho nikdo nečte. Ani se neschovávám za žádnou vymyšlenou identitu, vystupuji pod svým pravým jménem a mám tam i své fotky. Úchyláků se nebojím, nemyslím si, že bych byla natolik zajímavý objekt, aby mě někdo někde stalkoval či jinak obtěžoval. To už si spíš "koleduji" tím, že se občas z akcí vracím sama domů pozdě večer.

A i o ostatních píši tak, abych jim nějak neublížila. Vedu si projekt, kde mám jednu fotku na den a krátký popisek, co jsem dělala a jak se měla a za ty dva roky jsem tam zveřejnila fotku kamaráda a kamarádky - oba mi zapózovali už s vědomím, že budou "online". :)

20 K. K. | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:36 | Reagovat

[11]: Je normální mít blog! Má ho přece i Barney Stinson. :D

21 Camellia Camellia | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:37 | Reagovat

Před dávnými lety se mi stalo že mi na blog přišel někdo kdo něměl. Teda, nijak jsem se blogem netajila, ani mi až tak nevadilo kdyby tam někdo z mých známých zavítal, ale zrovna ten člověk se mi následně začal vysmívat a tak, a já tíhu toho všeho neunesla. Měnila jsem úplně internetovou identitu, úplně všude.
od té doby si dávám sakra pozor na to kdo o mém blogu ví. Ačkoli je fakt že poslední dobou mi už na tom nezáleží až tak tolik, jelikož se učím psát texty za které se nebudu muset následně stydět ani u nejbližších příbuzných :D

22 Ally Ally | Web | 27. listopadu 2014 v 12:38 | Reagovat

O mém blogu věcí v podstatě všichni, ovšem netrápí mne to, jelikož je to blog věnující se historii, ne osobní. Nicméně založila jsem si ještě jeden, osobnější blog, a teď lituji toho, že jsem o něm pověděla i jen několika lidem, které znám....

23 Marillee Marillee | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:40 | Reagovat

Přestože jsem blog začínala v anonymitě, narazilo na něj lidí, kteří mě poznali. :D Řekla jsem si: Dlabu na to! :-)

24 Maddie Bonne Maddie Bonne | Web | 27. listopadu 2014 v 12:41 | Reagovat

Hodně lidí ví, že mám blog. Avšak skoro nikdo nezná jeho adresu, já jim ho ukazovat nechci.
Nepíšu anonymně, takže se před pár lety bohužel stalo to, čeho jsem se bála - blog objevili moji spolužáci. Nechávali mi tam dost ošklivé komentáře, byla jsem z toho celkem hotová. Chystala jsem se blog smazat, ale naštěstí to přestalo. Dala jsem si na blogu trochu pauzu, a pak pokračovala více méně anonymně. Teď už ale na anonymitu taky tolik nedám, říkám si, že můj blog už byl stejně objeven, tak nemám moc co ztratit.

25 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 13:05 | Reagovat

Ak mám byť úprimná, tak mi je jedno kto o mojom blogu vie a kto nie, pretože sa venujem tomu čo ma baví a nie sebe alebo svojim pocitom atd.. moje kamošky môj blog poznajú a často ho aj čítajú, spolužiaci vedia, že niečo také robím ale kedže na blogu uverejňujem prevažne svoje príbehy a veci týkajúce sa anime a Japonska tak ich to veľmi nezaujíma.
Nestretla som sa ešte s niečím takým, že by som blog kvôli niekomu musela zamazať (vďakabohu) :)

26 vanilla-rain vanilla-rain | 27. listopadu 2014 v 13:11 | Reagovat

jééj toto je krásny článok :)
ja som o tom mojom blogu dlho nikomu nepovedala - len zopár ľuďom, ktorí tvorili mojich čitateľov :) ale postupne sa to množstvo ľudí nejak rozrastalo a potom som vlastne jeden článok uverejnila na svojom FB... a práve vtedy som mala najviac návštev (kto by to bol čakal, že jo?) :D ale nejak to neriešim...blog píšem pre seba a pre ľudí, ktorí ho chcú čítať... :) takže mi je v podstate jedno kto o ňom vie/nevie :)

27 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 27. listopadu 2014 v 13:30 | Reagovat

Ti, kteří mě znají osobně, většinou ví, že blog mám, ale adresu jsem nesdělil, protože bych pak prostě nemohl psát, opustila by mě veškerá kreativita. Ale to je taky jen pár lidí. Rodina (rodiče) to neví a ani nechci, aby kdy věděla. Stejně tak by pro mě bylo asi těžký začít se vídat IRL s někým, kdo mě zná z blogovýho světa.

28 fakynn fakynn | Web | 27. listopadu 2014 v 14:02 | Reagovat

Kdybych neměla na blogu tolik svých osobních věcí, bylo by mi vlastně jedno, kdyby se o něm někdo dozvěděl.
Ono i když bude někdo dlouho pátrat, najde určitě nějaký článek, kde je fotka mě a mých kamarádů.

29 savannahh savannahh | 27. listopadu 2014 v 14:19 | Reagovat

[1]: Mám to téměř stejně...adresu na můj blog zná jediná osoba. To, že blog mám, tak tuto skutečnost ví asi tak tři další lidi,ale adresu už nemají. Je to moje nejtajnější soukromí a nechci ho s nikým jiným sdílet. Nechci se o tom s nikým z mého okolí bavit. Je to jen moje věc a "těch ostatních" :) taky mám dvojí tvář a to není třeba rozebírat s každým na potkání...

30 V V | Web | 27. listopadu 2014 v 14:33 | Reagovat

o mém blogu nikdo neví a ani nijak zvlášt nechci aby o něm věděli.. sice na něm není nic moc tajného, ale přece jen je svým způsobem osobní a raději se budu se svými články dělit s anonymními čtenáři... sice můj blog až tak anonymní není protože tam mám své fotky a plno infa o mě ale co

31 majdajackson majdajackson | 27. listopadu 2014 v 14:40 | Reagovat

Ja myslim, ze to k tomu patri... piseme to verejne a muze na tonarazit kdokoliv, to bychom si meli uvedomit, kdyz zacneme neco psat... Jeravda, ze blog nepisu anonymne, ale v zasade stejne nemam rada, kdyz za mnou nekdo prijde s tim, ze cetl muj blog... za ktery se samozrejme nestydim, ale nemam rada prime reakce z oci do oci, radeji si prectu, to co napise po nejakem uvazovani, muj ctenar na druhem konci dratu... :) Nedavno za mnou prisla i ma mama s tim , ze se mi "nabourala do blogu" coz jsem se aamozrejme lekla, pak z ni vypadlo, ze si neco precetla.. :) ale ze si to cist nebude, kdyz nebudu chtit ja... coz je velkoryse, ale nemuzeme to od kohokoliv vyzadovat, proto chapu anonymni blogy , i kdyz takov nepisu...

32 AB AB | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 15:08 | Reagovat

O mém blogu ví relativně dost lidí, s nimiž se běžně stýkám, ovšem ve všech případech jde o lidi, s nimiž mluvím úplně stejně upřímně jako na blogu. Nikdy bych dobrovolně link nedala někomu, o kom vím, že je drbna a jen čeká, kdy si na mně bude moct smlsnout:-)

33 allons-ygeronimka allons-ygeronimka | 27. listopadu 2014 v 15:20 | Reagovat

No ví to jenom část mé rodiny

34 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. listopadu 2014 v 15:46 | Reagovat

Nejsem anonymní. Záměrně svůj blog nikde nepropaguju. za vším, co napíšu si stojím, Když nechci, aby šlo něco do světa, tak to tam prostě nenapíšu. Když mě něco trápí a potřebuju to ze sebe dostat ven, mám dvě možnosti,svěřit se někomu anebo vymyslet něco do rubriky fantazie bez hranic. Neodsuzuji nikoho, kdo chce zůstat v anonymitě, prostě to mám v sobě nastavené jinak. A jestli o blogu ví rodina? První to zjistila maminka manželky synovce. Docela nedávno mi manžel jemně vyčetl, že jeho kapří hranolky nechci, ale ty z Tovačova jsem na netu vychválila do nebes :-) :-) :-)

35 Kate Kate | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 15:53 | Reagovat

Blog mám už docela dlouho a dlouho na něj nikdo z mých blízkých nenarazil.
Ale pak se to nějak zvrtlo a našel ho můj spolužák. Samozřejmě, jelikož mám ve svém okolí bohužel zrovna ne moc ty pravé lidi, docela rychle to rozšířil. Nechtěla jsem aby to někdo věděl. Byla jsem z toho dost zoufalá a přemýšlela jsem, že si blog smažu. Ale nakonec jsem to neudělala. Mám ho ráda, je to moje místečko a stejně na něj všichni snad dokonce i zapomněli.
Ale je to na každém. :-)

36 Blanka Blanka | Web | 27. listopadu 2014 v 16:05 | Reagovat

Blog mám sice chvilku (od léta), ale nikomu jsem o něm neřekla. Myslím si, že na něm sice nezveřejňuji nic hóódně osobního, sem tam se ale osobní článek najde a tak nevidím důvod, proč o něm někomu říkat.

37 Ijacek.007 Ijacek.007 | Web | 27. listopadu 2014 v 16:08 | Reagovat

Na internet přispívám již několik let vždy pod přezdívkou, ale tu každý zná na svém blogu mám odstavec o autorovy kde mám fotku i telefon. Nevidím to jako něco špatného. Svůj blog píši hlavně pro lidi a jsem rád, když se najde někdo kdo si na mém blogu najde zajímavé informace.  Když vymýšlím témata vždy balancuji mezi soukromým a zajímavým tématem. Pokud téma zabíhá moc do soukromý prostě o něm nepíši i když je téma zajímavé.  Za své texty se nestydím a rozhodně bych jej jen tak nesmazal. Jsou v tom opravdu hodiny práce proč ji zahodit kvůli někomu kdo si na vaši adresu za pár let ani nevzpomene?

38 feministicgirl feministicgirl | Web | 27. listopadu 2014 v 16:14 | Reagovat

Mám sklony prozrazovat svůj blog lidem, kteří se mi v osobním životě opravdu přiblíží. Většinou toho ale dříve či později lituju. Můj blog čte moje nejlepší kamarádka, to mi nevadí, ale pak ještě jedna spíš bývalá kamarádka a to mi trochu vadí. Ale smířila jsem se s tím. Adresu taky znal jeden můj ex, ale na to už nedbám. Každopádně moji adresu kdysi znalo ještě pár lidí, u kterých jenom doufám, že si nikdy nevzpomenou. A kdyby můj blog objevil někdo, kdo ho opravdu objevit nemá, nejspíš bych si všechny články uložila do počítače a pak blog smazala. Nemá ale blog.cz funkci jakéhosi zneviditelnění blogu?

39 Nosferatu Psiren, NEblahé paměti Nosferatu Psiren, NEblahé paměti | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 16:21 | Reagovat

Pokud vím, o mém blogu má povědomí jen pár lidí, které skutečně znám. Píšu otevřeně o všem, včetně toho, co mě s*re, ale protože to, co píšu,  říkám i irl, nemám problém. Psala jsem o svých lesbických spolubydlících a ony ví, co jsem si o nich tehdy myslela a co si o nich myslím teď. Vědí, že to byla částečně má práce,  že jedna z nich byla "vyměněna". Trochu jiná situace je o učitelích- i když je některý z nich z*rd, nenapíšu to, oni rádi googlí. Ale kdyby na můj blog narazili, bylo by mi to jedno.
Kdyby někdo chtěl zjistit, zda mám blog, měl by to snadné. Kdyby někdo se mnou chtěl řešit jeho obsah, klidně. A kdyby snad někdo měl problémy s tím,  co píšu, vyřešíme. Za anonymitu se neschovávám už hodně dlouho.

40 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 16:22 | Reagovat

Já úplně cítím tu tvoji nešťastnou zkušenost se zrušením blogu... nerad bych byl tehdy na tvém místě, ale popral ses s tím fakt obstojně. Navíc začínáš sérii publikovaných článků, wáo! :D

Můj blog je prostě...můj blog. Jsem tam jen já a na nic sinehraju. Mám takovou superúžasnou vlastnost, že vlastně cokoliv, co na blog napíšu, bych se odvážil i říct živě a lidi kolem to ví. Takže vlastně není co skrývat :) Tohle bych fakt doporučoval těm méněcenným pípalům, co se obávají odhalení - prostě na ty lidi kašlete, nebo si nehrajte na to, co nejste :)

41 Lady Aludnev Lady Aludnev | Web | 27. listopadu 2014 v 17:03 | Reagovat

O mém blog ví rodiče a pár spolužaček. Stejně na něj nepíšu nic co bych se ostatním bála říct, takže anonymita pro mě v tomto případě není tak důležitá.

42 Gil Gil | Web | 27. listopadu 2014 v 17:11 | Reagovat

Hezký článek :-) Kamarádka musela blog smazat, když ho objevila její rodina i třída :(
Můj blog znají všichni z mého okolí - rodiče, přátelé i kolegyně z práce :-) :-) A nevadí :-) A pro širší okruh tam anonymní jsem..

43 Iris V. Iris V. | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 17:19 | Reagovat

O mém blogu dlouhou dobu nikdo nevěděl. Když jsem tam, a to je už dávno, zveřejňovala své deníčkové zápisy (sice ne příliš osobní a podrobné, ale stejně; kdyby je někdo známý našel, jistě by mne identifikoval), opravdu hodně jsem se bála, že mne někdo najde a rozhlásí to po škole.
Nedávno jsem ale svou adresu dala dvěma lidem, kteří žijí daleko ode mne a tak se s nimi moc často nevídám. Myslím si, že na můj blog stejně nechodí. Stejně jako má mamka, která zná mou adresu (ale to, co píšu, ji prostě moc nezajímá).
Těžko říct, zda bych smazala blog, kdyby ho objevil třeba někdo ze školy. Dříve asi ano, ale teď, když tam zveřejňuji jen své literární pokusy, jsem si téměř jistá, že by blog zůstal. Ono tam není nic moc kompromitujícího a tak by tam stejně nikdo nechodil.

44 TimeLady TimeLady | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 17:20 | Reagovat

O tom mém neví nikdo,ani nejlepší kamarádka a rodiče,jen holka,která mi dělala design a té věřím že o něm nikomu neřekne.
A ani o něm nehodlám do budoucna nikomu říkat,chci se vyhnout posměškům ze strany těch trotlů co kolem sebe mám.)

45 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 17:21 | Reagovat

[29]: Nezbývá než souhlasit, bavit se o tom na potkání není doopravdy dobrý nápad ;)

46 Myšák Myšák | Web | 27. listopadu 2014 v 17:26 | Reagovat

Má nejbližší rodina ví, že něco jako blog mám, ale netuší adresu :) Kdysi o mém blogu věděla má hodně dobrá kamarádka a a pár on-line známých z internetu, se kterými jsem se nikdy nesetkala. Upřímně - nedovedu si představit, že by se mi na blog dostala babička, jak tady bylo v komentářích :D Dost by mi vadilo, kdyby se mi na stránku dostali lidé, se kterými momentálně jsem buď ve škole či v každodením styku v práci. Ale třeba vědět o tom vzdálenější příbuzní - to by mi bylo nejspíš ukradené :)

47 Té | Web | 27. listopadu 2014 v 17:26 | Reagovat

Doufám, že nikdo o mém blogu neví.
Pokud by na něj však někdo přišel, zřejmě bych to neřešila. Nepíši nic, co bych nemohla zveřejnit, ale přesto se mi být v anonymitě líbí a nechtěla bych to měnit.

48 Teeda Teeda | Web | 27. listopadu 2014 v 18:17 | Reagovat

Nechci aby o mě někdo koho znám věděl, protože by mě to svazovalo a nemohla bych napsat všechno. Přesto se to časem pro dva lidi prozradilo. Přítel, se kterým bydlím - to už nějak něšlo utajit :D a potom sestřenla, který googlila recept, který jsme dělaly spolu a hele, ono jí to našlo můj blog i s naším dortem. ...hmm.. smůla. Ale na obou jsem vymlátila slib, že tam nebudou chodit. :)

49 Ellí Ellí | Web | 27. listopadu 2014 v 18:40 | Reagovat

S blogováním teprve začínám, svůj blog jsem založila teprve v létě a zatím o něm nikdo z mých známých neví... Možná časem, až se blog víc zaběhne jim o tom řeknu... :-)

50 Miloš Miloš | Web | 27. listopadu 2014 v 18:43 | Reagovat

Asi po 14 měsících, kdy jsem články sepisoval v noci a vkládal je ve 2, 3 nebo 4 hodiny ráno, mě vyhmátla choť, co to mám za tajnosti. Musel jsem jít s pravdou ven, protože by si ještě myslela, že mám nějakou milenku :). Tím se to dozvěděli i synové. Nikoho to však nezajímá, ani adresu si nepoznačili, nikomu jinému jsem o blogu neřekl a můžu si psát, co chci, aniž by na to někdo přišel.

51 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. listopadu 2014 v 18:52 | Reagovat

Neříkám každému o tom, že mám blog... tedy říkám, ale nedávám jeho adresu. Snažím se psát tak abych se za to nemusela stydět i když se to někdy úplně nepodaří. Ale s tím se musí člověk smířit. Bloguju ráda a svůj blog mám taky ráda, taky jsem si zvykla na svoji přezdívku, tak když mě někdo na ulici nějak pozná a zavolá, tak se i otočím.
Jinak neřekla jsem to všem, že bloguju, nechlubím se tím. Prostě bloguju a až na mně někdo "přijde", tak se s tím smířím ;)

52 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 27. listopadu 2014 v 18:53 | Reagovat

[2]: Asi tak - člověk nemůže soudit podle obličeje a musí si osobu k blogu prostě opravdu jen představit. :)

[3]: Tak to cítím i já, musel bych se pak trochu krotit v tom, co napíšu.

[4]: Jednou přijde ten blog u kterého si řekneš "kašlu na to" a necháš blog být. :)

[13]: Jo to by mě štvalo protože bych si s lidmi povídal a nevěděl bych, co si vlastně myslí o tom co napíšu jaký mají názor atp.

[15]: Tak to aspoň fungovalo smazat z těch lidí, já nikde svůj blog radši ani neudávám. :) Ale hlavně, že jsi zjistila jak se tam dostaly a problém odstranila.

[18]: Tak ale přesně to je ono ne? To je rada A je B a přitom není B Ačkem. ×D Prostě nepsat nic osobního a nemusí se zakládat nový blog, že? :D :)

[19]: No k té tvé kamarádce - chybami se člověk učí no. A jinak super kamarádi, že i zapózují.

[20]: To je můj velký vzor! :D

[23]: Tak to je taky jedna cesta jakou se vydat. Já tedy budu doufat, že mě nikdo nepozná. :D

[24]: Tak hlavně, že z toho vyrostli a dali pokoj.

[26]: Mooc děkujii! :D

[34]: A sakra. :D To ani abych pravdu neznám, že jsou kapří hranolky.

[40]: Tohle je bláznivé, v tom nejlepším slova smysle. Také se tomu divím, jen doufám, že to tím neskončí a někdy v budoucnu napíšu něco opět povedeného. Nerad bych dojel na onen "oscarův syndrom". :D
To mě právě ta anonymita dává ještě větší možnost být sebou. Kdyby té anonymity nebylo asi bych se držel za nějakou pomyslnou hranicí a neodvažoval se jí překročit.

[42]: Děkuji.

53 Anchor Anchor | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 18:59 | Reagovat

Nékteří jo (mé 3 nejlepší kamarádky + ještě jedna) a rodiče, o tom, že mám blog, jsem se ještě zmínila třema lidem, z toho jedna zvědavá kamarádka, která ze mě jinak tahá všechno, se vůbec nezeptala na adresu, i když jsem jí o té skutečnosti psala víckrát, a další kamarádka, které jsem to chtěla říct, se taky nezeptala, takže jako grrr! :D

54 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 27. listopadu 2014 v 19:23 | Reagovat

O mém blogu ví jen několik lidí. (Dvě kámošky, kamarádka, která ho se mnou sdílí a mamka.) Svým způsobem je to hrozná úleva, že to někdo ví a zároveň téměř nikdo. U těchto lidí jsem si totiž naprosto jistá, že mě nebudou odsuzovat, ani nebudou mít trapný kecy. Občas si na náš blog zajdou, přečtou si povídku a většinou se o tom ani nezmíní. Hrozně mi to vyhovuje. Doufám, že na můj blog nikdy nikdo jiný nepřijde (až na tátu, ten by mi nevadil :D), protože bych nevěděla, jakou z možností si vybrat. Smazat, nebo nechat to být? Asi bych to nechala být, ale přesto... S tímhle je to těžké.

55 Lilith Svea Drapsmann Lilith Svea Drapsmann | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 19:27 | Reagovat

Viem, že o mojom blogu vie rodina a myslím si, že o ňom vie aj celá trieda :D A možno aj nejaké učky :D Nie som si istá, len si to myslím

56 Catie* Catie* | Web | 27. listopadu 2014 v 19:30 | Reagovat

Já osobně jsem na anonymitě dříve tolik nestála, ale dostala jsem se na střední a popravdě dost sem se na anonymitu zaměřila. Stalo se mi někdy v říjnu, že za mnou přišel někdo ze třídy že se dozvěděl, že bych měla mít blog...popřela jsem to, ale hned na to začala uvažovat jestli smazat blog anebo ne, nakonec sem na něm skončila a nechala ho ladem-prostě sem neměla to srdce ho smazat...a pak, nikdo se o mém blogu už nezmínil a mě to celé chybělo a tak jsem se vrátila-na tu stejnou adresu...prostě tak. Doufám, že o něm nikdo opravdu neví a bylo to jen nějaké to jedna paní povídala :/ :) Asi bych kvuli tomu ale i tak blog nemazala-nevím, ale možná by i bylo fajn aby se o mě i něco ti zabednnci(ok někteří jsou fajn :D, ale tak...)dozvěděli...zase je pravda, že nevím jak by na to reagvali-pravděpodobně by ale přišel smích. No, já na blogu sem, snažím se o určitou anonymitu(což je složité u některých čláků...třeba když chci přidat i nějaké fotky-proto snad jen doufám že se mí spolužáci-třeba i prváci z jiných oborů, jelikož jsme docela všichni ve velkém kontaktu a je to jedna velká drbárna, na můj blog nedostanou)a zatím sem celkem spokojená s tím jak to mám. Z mého okolí o blogu ví vlastně moje tři kamarádky a jedna spolužačka ze základky(a nevím proč, ale základka mě opravdu nestresuje, teď když jsem na středí) :) Jinak nikdo, doufám...Inu :D

57 Kačka Kačka | Web | 27. listopadu 2014 v 19:42 | Reagovat

Kamarádi  o mém blogu ví , ale zřejmě si to nepamatujou protože už se mě asi osumkrát zeptali ,,Ty máš blog???" a nějak  by mi nevadilo ani kdyby byli pravidelní návštěvníci , právě moje myšlenkový pochody probíram nejdřív ve škole s nima......

58 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 27. listopadu 2014 v 19:46 | Reagovat

Řekla bych, (ale nemám to 100% potvrzené, protože ptát se ostatních, jestli vědí o mém blogu mi přijde pitomé), že okolí ví, že píšu pro Krásnou, ale málokdo už tuší, že mám i blog. O mém blogu ví můj bývalý spolužák ze střední a teď mám i silné podezření na svého přítele, protože jsem minule něco hledala u něj na notebooku a vyhledávač mi při stisknutí písmene CH nabídl adresu mého blogu. Přitom s naprostou jistotou vím, že jsem si komentáře na blogu z jeho PC četla jen v anonymním režimu. :D

59 Narsis Narsis | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 19:58 | Reagovat

Já osobně se zatím snažím zůstat v anonymitě. Nechci, aby jistí lidé věděli, kdo to vlastně napsal. To jsem řekla, jen hrstce lidi, kterým věřím. Bohužel o mém blogu ví i moje mamka, a kdybych tam psala úplně o všem, stoprocentně by to nedopadlo dobře. Proto píšu prozatím jen o něčem. Jsem ráda za každý komentář, nebo hlasování v anketě, protože to znamená, že ši mého zapadlého blogu někdo všiml. Myslím, že moje články se někdy mohou zdát dost podivné, ale to mi nevadí. Blog mám se Sylphe. Když jsme ho zakládaly, byly jsme kamarádky, alemyslím, že je to už pryč. Omlouvám se za její články. Nemám to srdce jí je smazat, protože ši s tím dala (byť malou) práci. Doufám, že v budoucnu až nebudu v takovém ohrožení budu konečně psát o všem o čem chci a snad najdu i lidi, kteří se mnou budou sympatizovat.

60 lluvia lluvia | Web | 27. listopadu 2014 v 20:01 | Reagovat

Kdysi, když jsem svůj blog zakládala a byla jsem hloupější a ještě o něco více sobecká, jsem svůj blog sdílela se svými přáteli, i když jsem hrála, že nechci, aby četli mé příspěvky. Lhala jsem, chtěla jsem. Chtěla jsem, aby mě někdo politoval a řekl mi, že to bude dobrý. Nakonec můj blog během dvou měsíců upadl v zapomnění. Nikdo už nezná jeho adresu, nikdo už ho nenavštěvuje a nikoho ani nenapadlo, že by mohl opět fungovat. Ale já ho obnovila a z naoko anonymního blogu se stal opravdu blog anonymní. Používám ho jako rádoby umělecký deník, proto nechci, aby to četl někdo z lidí, které znám. Za prvé potřebuji objektivitu (to kvůli té "umělecké" části) a té se od přátel, kteří mi mažou kolem huby med, bohužel nedočkám. A za druhé nechci aby někdo z mých blízkých rýpal příliš hluboko do toho, o čem píšu a proč...je to pohodlnější a nemusím nic vysvětlovat...anonymita je pohodlná...:D :)

61 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 27. listopadu 2014 v 20:12 | Reagovat

[53]: Takže tady je problémem, že nikdo o tvém blogu vědět ani nechce. :D To naštve.

[55]: Tak hlavně, že ti to vadí - nebo se mi aspoň nezdá, že by ti to vadilo. :) To já bych určitě nemohl, kdyby o tom vědělo několik lidí a ještě k tomu nějaké učitelky.

[56]: Tak hlavně, že je to takhle fajn a že už se neptají - hezky napsané. :)

[58]: Ha tak to bude asi víc jak jen podezření. :D

[59]: Tak na to je asi nejlepší založit si nový blog. Bez článků tvé (bývalé) kamarádky a adresu o které nebude mamka vědět.

62 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 27. listopadu 2014 v 20:16 | Reagovat

[60]: Tak tak, jak už jsem psal, anonymita poskytuje objektivitu nejen u tvůrčího blogu, ale anonymita pomůže i odpadnutí hranic o čem psát a jak se vyjadřovat. Jsem na blogu kým jsem, a vlastně kdyby to nebyl anonymní blog asi bych si publikaci některých článků dvakrát rozmyslel a to by mě štvalo.

Jinak děkuji všem za Vaše komentáře! :)

63 Ang Ang | Web | 27. listopadu 2014 v 20:50 | Reagovat

Bože, to ne, ještě aby o něm někdo věděl. Možná pár lidí, mých nejbližších přátel, kterým jsem ho řekla protože jim bezmezně věřím i tak. Ale kdykoli můj blog objevila třeba rodina, no, mazat ne, když funguje prakticky jako deníček. už to zpátky nevezmu. ale změnit adresu, rozhodně. možná i server. pro jistotu. :D

64 C. C. | Web | 27. listopadu 2014 v 21:20 | Reagovat

Můj blog se teď stal hodně osobním a ačkoliv většina lidí ví, že bloguju, adresu po mně chtělo jen pár z nich. A já bych jim jí nikdy nedala dobrovolně.
Vážně, chtějí to po mně hlavně lidi, kterých se ty články týkají, a ačkoliv nikde nejsou jmenovitě zmínění, hned by věděli, o kom je řeč. A to vážně nepotřebuju.
Buď na to jednou narazí sami, nebo mají smůlu :D

65 Wek/Weekkaa Wek/Weekkaa | Web | 27. listopadu 2014 v 21:47 | Reagovat

Hodně lidí ví, že píšu blog, avšak neví na jaké adrese. Ještě se mi nestalo, že by mi na blog přišel nějaký spolužák, i když jednou mi spolužačka pochválila příběhy co na něm píši. Píšu na blogu o lidech, kteří o tom ani neví. Nevím co bych dělala, kdyby takové třeba zamilovaný článek četl zrovna ten, o kom je, ale určitě bych to nějak zvládla ;) S různými problémy jsem se už setkala, ale nakonec jsem to dotáhla na krásné dva roky na blogu a doufám, že jich budei víc ;)

66 NikiScary NikiScary | Web | 27. listopadu 2014 v 22:05 | Reagovat

Moje nejbližší okolí o mém blogu ví a k mému podivení, ho i pravidelně čtou. Je to potom zvláštní, když chcete někomu něco sdělit (např. novinku), ale ten druhý již o tom ví z vašeho blogu. Na druhou stranu je zase dobré, že někdy potom můžete témata z blogu rozebírat i v normálním životě. V anonymitě rozhodně nezůstávám a zatím mě to nijak neomezovalo. Samozřejmě ale na blog nepíši žádné osobní údaje, čímž myslím adresu apod. Myslím si však, že anonymní blogy mají rozhodně své kouzlo.:)

67 Mayu-chan Mayu-chan | Web | 27. listopadu 2014 v 22:24 | Reagovat

Tak nějak je mi to celý ukradený. O blogu ví snad všichni v mém okolí.
Ač na blog nepíšu nic moc konkrétního - spíš povídky a tak, i kdybych psala, bylo by mi to fuk. Lidi mě znaj, jak jsem sdílná a tak ať si myslej, co chtěj :))

68 hogreta hogreta | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 22:34 | Reagovat

Nepíšu anonymně, takže musím počítat s tím, že na můj blog čas od času někdo narazí. Předcházím tomu tak, že těm lidem, na kterých mi záleží a kteří by na můj blog mohli narazit, o svém blogu říkám, aby to pro ně nebyl takový šok :-D. Takže jo, přítel ví o blogu od začátku, kamarádky vlastně taky. Mamka ví, že píšu na nějaký blog a že spolupracuju třeba s Novou (protože mi chodí balíčky od Krásná.cz), ale moc tomu nerozumí, takže se ani nijak zásadně neptá, jen se raduje, když mi přijdou nové knížky k recenzím a vybírá si, které si vezme ona:-D. Ale není mým čtenářem. To přítel třeba články čte a někdy se o blogu i bavíme:).

Ze začátku jsem měla strach, že můj blog někdo objeví, protože jsem tam psala i osobní věci. Ale pak jsem si řekla, že lidé, kteří mě mají rádi, na mě názor nezmění (protože mě už dávno znají a tak je to, co mám na blogu, nemůže překvapit) a ti, kteří mě rádi nemají, mi můžou být tak nějak jedno:).

69 Kia Kia | Web | 28. listopadu 2014 v 5:58 | Reagovat

Jelikož mi žádný blog dříve moc dlouho nevydržel, tak mi to bylo jedno. Teď by mi ale také nevadilo, kdyby se o mém blogu někdo dozvěděl. :)

70 Serena Serena | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 21:38 | Reagovat

Nikdo o mém blogu zatím nevím. Když to napíšu hnusně je mi uplně putna jestli to někdo zjistí. Záleží kdo by to zjistil aasi. Rodina - pochybuju, někdo z úchylů - dávala bych si větší pozor co píšu a jak to píšu zvolila bych profesionálnější přístup, můj drahý - zvažovala bych jak chytře psát pokud bude číst :)
Mimochodem bacha na to slovo 'úchyl' k tomu mám osobní vztah :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama